Sobota 18. května 2024, svátek má Nataša
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Opera v kině způsobuje návyk

Česko

Nová sezona přenosů z Metropolitní opery do kin celého světa je na dohled. Co znamená pro domácí scénu a jaké jsou důsledky globálního šíření opery?

Rossiniho Armidou skončila čtvrtá sezona přímých přenosů z MET, jimž od roku 2007 i u nás průkopnicky prošlapala cestu společnost Aerofilms od skromných začátků na žižkovském dvorečku po současnou dvaadvacítku kin po celé republice. Dnes už je zřejmé, že vznikl průlomový projekt, který se stal novým kulturním fenoménem. Kdo z milovníků tak „úzkoprofilového“ a k domnělému zániku odsouzeného žánru, jakým je opera, by si před pár lety pomyslel, že na operu bude shánět lístky v kině? A že bude porovnávat Domingova Boccanegru z MET a La Scaly, Carmen z MET i londýnské Covent Garden nebo si užívat Únos ze serailu z Gran Teatre del Liceu v Barceloně? Aniž se hne z Prahy? Casting pro operu srovnatelný s filmem Po vzoru Metropolitní opery i další operní divadla zachytila tento trend a snaží se rozšířit kapacitu svých divadel o publikum celého světa a posílit své renomé. Záznamy operních přenosů pořizuje a různým způsobem mimo svá operní hlediště šíří již řada operních scén - připomeňme Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky Pařížské národní opery na internetu, pravidelné internetové přenosy premiér v Liege. V širším měřítku se projekt rozhodla napodobit mezinárodní distribuční síť Emerging Pictures. Kombinuje přímé přenosy a záznamy z evropských scén především z Itálie, Španělska a ze salcburského festivalu. U nás se této evropské operní hojnosti ujala síť kin Palace Cinemas v Praze a v Brně. Všichni se zaměřují především na atraktivní tituly italského, francouzského, německého, ale i ruského repertoáru. Čeští operní skladatelé (ale ani sólisté) se sem zatím nepropracovali. Standardem je suverénně zvládnuté hudební nastudování s propracovaným dirigentským názorem k interpretované opeře a špičkové pěvecké obsazení. Jakkoli nejvíce medializované hvězdy rotují po světových scénách, z přenosů (během kterých jsme už zažili i záskoky na poslední chvíli) je zřejmé, jak tvrdá je konkurence a kolik adeptů dychtivě číhá na svoji příležitost nebo zaváhání slavnějších kolegů. I obsazování menších rolí ukazuje, jak špičkové dovednosti se dnes požadují a že fyzické nároky jsou srovnatelné s výkony vrcholových sportovců. A z jaké plejády pěvců si mohou divadla volit při výběru typově odpovídajících interpretů, který je srovnatelný s castingem na hraný film. Přímý přenos je nemilosrdný - nic nelze dodatečně opravit. Také paleta režijních přístupů je široká od detailního respektu k partituře až po výstřelky, v nichž inscenátoři parazitují na operách skladatelů, kteří se už nemohou bránit. Metropolitní opera se snaží dodat atraktivitu svým přenosům i nahlédnutím do zákulisí o přestávkách. Pro někoho jsou zpovědi udýchaných sólistů, sotva po náročné árii sejdou z jeviště, možná již na hraně bulváru, ale možnost nahlédnout takto „pod pokličku“ kuchyně Metropolitní opery jen posiluje ono kouzlo iluze, že „jsme u toho“.

Otázka, kde jsou meze počátečního okouzlení, dlouhodobého zájmu diváků i jejich finančních možností, zůstává otevřená. Stejně jako obava, jak se tyto nové distribuční možnosti odrazí v samotné návštěvnosti divadel. V Americe prý stoupá. Dopady se ovšem podle operní tradice a historie jednotlivých zemí mohou diametrálně lišit.

Zvláště pro naše domácí operní poměry je projekt opery v kině klíčový přinejmenším v reálném nastavení profesních standardů operního řemesla na míru obvyklou nejen ve vzdáleném New Yorku, ale i v evropských centrech. Tady drsně končí letité lhaní si do kapsy - to se týká především úrovně našeho Národního divadla, které v posledních dvaceti letech přišlo i o pozici domácí operní Mekky právě proto, že tolerovalo profesní ledabylost. Konfrontace se světem je podstatným argumentem v sebestředných domácích půtkách. Že i u nás můžeme světu směle konkurovat, dokázal ovšem záznam opery Zítra se bude...

Předprodej na Metropolitní sezonu 2010/11 s rekordním počtem jedenácti přenosů už byl zahájen, takže vzhůru do fronty na předplatné. S nadsázkou se dá říci: Ministerstvo kultury varuje - opera v kině může způsobit návyk! Tato závislost ale obohacuje.

***

Hudební pondělí Divadelní úterý Literární středa

Filmový čtvrtek Výtvarný pátek

Kdo z milovníků opery by před časem řekl, že bude porovnávat Boccanegru z Metropolitní opery a z La Scaly, aniž se při tom hne z Prahy?

Autor: