Válka mezi pohlavími nabrala u některých druhů takové obrátky, že spermie uspějí jen díky obětavým pomocníkům, kterými je samci na cestu vybaví.
Není spermie jako spermie. Samci některých živočišných druhů jsou vybaveni pohlavními buňkami hned dvou různých typů. Jedny spermie využívají tradičně k oplození. Úloha druhého typu spermií je nejasná.
S jistotou víme jen to, že k početí potomků se nehodí. Vajíčko oplodnit nedokážou. Mnohé vůbec nenesou dědičnou informaci potenciálního otce. Jiné obsahují naopak dědičnou informaci otce mnohonásobně zmnoženou.
Dvěma typy spermií jsou vybaveni prakticky všichni motýli. Najdeme je také u některých much nebo střevlíků. Vyskytují se také u plžů nebo u mořských ryb ropušnic. K čemu jsou těmto druhům neplodné spermie dobré?
Vědci vysvětlují evoluci neplodných spermií mnoha teoriemi. Podle některých by mohly sloužit jako zdroj živin pro plodné spermie. Další teorie vidí v neplodných spermiích jakési tahouny, kteří pomáhají plodným spermiím při pohybu za vajíčkem.
To platí zřejmě u plžů, kde velké neplodné spermie pomáhají v pohybu menším plodným kolegyním. Samice se mnohdy páří hned s několika samci. Jejich spermie spolu závodí o to, které se dostanou rychleji k vajíčkům a oplodní je. „Vítězná“ spermie připomíná hvězdu cyklistického pelotonu, která v průběhu dlouhého závodu šetří silami, a o kterou se starají ostatní členové týmu.
Také se uvažovalo o tom, že neplodné spermie jsou jen jakousi vějičkou. Mnohé samice testují životaschopnost spermií partnera tím, že vylučují do pohlavních orgánů látky, jež spermie zabíjejí. Neplodné spermie by pak mohly sloužit jako falešný cíl pro tyto likvidační molekuly. Zajistily by tím vyšší šance na úspěch „skutečným“ spermiím. Biologové Luke Holman a Rhonda Snooková z univerzity v anglickém Sheffieldu vnesli do záhady neplodných spermií jasno výzkumem na octomilkách druhu Drosophila pseudoobscura.
Samečci této mušky produkují dva typy pohlavních buněk - neplodné spermie dlouhé bezmála desetinu milimetru a čtyřikrát delší plodné spermie. Neplodných spermií může samec produkovat velmi různé množství. Někdy tvoří jenom třetinu všech spermií, jindy jich naopak bývá více než 90 procent z celkového počtu.
Ve studii zveřejněné v předním vědeckém časopise Current Biology Holman a Snooková potvrdili, že u mušek jsou neplodné spermie vějičkou na toxiny samiček. V laboratoři prokázali, že prostředí pohlavního traktu samice je pro plodné spermie vražedné.
Šance na přežití spermie ovšem vzroste, pokud je provázena kratšími neplodnými „falešnými“ spermiemi. Čím více neplodných spermií samec vyprodukuje, tím lepší vyhlídky na přežití a oplození vajíčka kynou dlouhým plodným spermiím. Ty neplodné slouží toxinu samiček jako „falešné cíle“. Vychytají jej, a doslova se tak obětují pro přežití plodných spermií a tím přežití samčích genů.
