Malé lidské bitvy PETRY PROCHÁZKOVÉ
Naše a jejich hrby
Neviděli jsme se léta. Ale věděli jsme o sobě. Zažili jsme spolu pár horkých chvilek na čečenské frontě… vlastně to bych už moc prozradila. Býval to statečný chlapík. Rád se napil, a měl slabost pro holky. Rus jak se patří, i s tím jejich smyslem pro černý humor a chlapskou čest. Byl teď pár dnů v Praze. Po letech jsme se jen neslyšeli v telefonu, ale také viděli. Na Staroměstském náměstí jsme si sedli pod širé nebe a ředili si vodku nějakými sladkými nesmysly. „On“ se rozhlédl a řekl: „To je prima, že tady můžeme mluvit o všem…“ Ptala jsem se zrovna, co děti a žena, takže mi nepřipadalo nijak důležité zjišťovat, zda nás někdo v centru Prahy mezi stovkami turistů neposlouchá. Či neodposlouchává.
Více čtěte na www.lidovky.cz
To nemůže být náhoda
Bloger JAROSLAV PETR Za reálným světem, který vnímáme smysly, se skrývá jiný svět plný tajemných sil. Na ten první si můžeme sáhnout. Ten druhý si necháváme naočkovat do mysli. Imunní jsme k téhle „duševní infekci“ nadpřirozenem jen jako malé děti.
Více čtěte na www.lidovky.cz
