OSTRAVA Měla to být velká lidová veselice, jenomže ji pokazil chlad a nepříjemný déšť. A tak první ostravskou dálnici vítali jen ti nejodvážnější. Na jednu z největších křižovatek v zemi na Rudné ulici dopravovaly zájemce bezplatné autobusy. Zdarma se v nich mohli lidé projet také po celém sedmnáctikilometrovém úseku nové dálnice. Mnozí lidé dorazili i na kolech, aby si naposledy vychutnali příležitost projet dálnici na bicyklu. Například Radim Kučera z Ostravy přijel na slavnost na horském kole. Když uviděl prezidenta Václava Klause, běžel si s ním ihned potřepat rukou. „Myslím, že to dělá dobře. Dnešek je pro náš kraj průlomový. Nic lepšího už zde asi dlouho nebude,“ prohlásil Kučera.
„Díky vám, co jste přišli i přes toto šílené počasí,“ děkoval moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský prokřehlým stovkám diváků. Od včerejška je sedmnáct kilometrů dálnice mezi Bohumínem a Rudnou ulici vedoucí do OstravyPoruby průjezdných. Řidiči ani nepotřebují dálniční známku. Ta bude nutná až za dva roky, kdy se stále ještě rozestavěný zbytek dálnice napojí u Lipníku nad Bečvou na zbytek republikové dálniční sítě.
„Teprve se ukáže, jak těch sedmnáct kilometrů městu uleví a jak budou řidiči dálnici využívat. Už se těším, že po ni pojedu v pondělí ráno do práce,“ řekl náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý.
Prezident Ostravských dopravních staveb Pavel Vítek připomenul, že se v Ostravě neobjevila žádná iniciativa, která by proti dálnici protestovala. Území, kterými vede dálnice, byly pro její stavbu chráněny padesát možná i šedesát let. „Stala se z nich ne zrovna vábná místa, dálnice přispěla k jejich vyčištění,“ konstatoval hejtman.
Prvních sedmnáct zprovozněných kilometrů ocenil i prezident Václav Klaus: „Vím, že to byl dlouhodobý sen, a jsem jenom rád, že se vše pohnulo viditelným způsobem. Vždy, když jsem přijel do tohoto regionu, téma dálnice viselo ve vzduchu.“
Alfred Brunclík z Ředitelství silnic a dálnic připomenul, že Česká republika má otevřením ostravského úseku dálnice přesně 1002 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Podle dopravních odborníků by měly v budoucnu tuzemské dálnice a rychlostní silnice měřit přesně 2180 kilometrů, tak aby měla republika kvalitní dopravní spojení. Alfred Brunclík konstatoval, že zhruba dvě třetiny z další tisícovky potřebných kilometrů cest by mohly být hotovy do roku 2013, vše potom do roku 2023. V přípravě jsou například rychlostní silnice na trasách Olomouc-Přerov-Břeclav, Hulín-Zlín-Slovensko nebo úsek R 43 mezi Brnem a Moravskou Třebovou. Diskuse trvají kolem napojení naší dálniční sítě do Rakouska, aktivisté protestují proti dokončení rychlostní silnice R 52 z Pohořelic do Mikulova a raději navrhují nové odbočení z dálnice D 2 v sousedství Břeclavi.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman prohlásil, že příští rok dosáhnou investice do dopravní infrastruktury dosud rekordní sumy, celých devadesát miliard korun. Velká část těchto prostředků přijde podle Římana z evropských fondů. „Je potřeba, abychom urychleně postupovali dále. Abychom umožnili do všech regionů zavést silnice tohoto typu. Ještě to tak není a ještě to chvíli bude trvat,“ konstatoval prezident Václav Klaus.
Rozestavěná D 47 se v budoucnu u Lipníka nad Bečvou napojí na dálnici D 1. Celá dálnice z Prahy přes Brno a Ostravu až na polské hranice pak ponese název D 1 a bude měřit 377 kilometrů. To se stane nejdříve v roce 2010. Otevření dalšího úseku je naplánováno na příští rok v dubnu, kdy bude současný kus dálnice mezi Bohumínem a Ostravou zprovozněn až do Bílovce. V listopadu 2008 mají být hotovy úseky mezi Bělotínem a Hladkými Životicemi. Úsek mezi Hladkými Životicemi a Bílovcem bude k dispozici v listopadu 2009.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
