Velmi podrobné zdůvodnění rozsudku, kterému se soudkyně s přestávkami věnovala devět hodin, státní zástupce Jiří Sachr uvítal. Uvedl však, že podá stížnost proti usnesení, kterým soud rozhodl o obžalobě proti společnosti Energoaqua.
Zástupce firmy s verdiktem spokojený není. „Těžko se poslouchá, že jsme to způsobili. Technologie čištění je v pořádku, není zkrátka možné, aby kyanidy unikly od nás. Jestli soud argumentuje překročením limitů pro kyanidy ve vypouštěných vodách, pak to bylo překročení zcela minimální,“ komentoval rozhodnutí soudu zástupce společnosti Energoaqua Vladimír Kurka.
„Soud dospěl k tomu, že společnost Energoaqua způsobila havárii na řece Bečvě,“ uvedla v odůvodnění rozsudku soudkyně Ludmila Gerlová. Nepodařilo se však podle ní zjistit, co přesně se v podniku před otravou řeky stalo.
„Nevím, jak to mám komentovat. Byl jsem docela překvapen, protože celou dobu tvrdím, že nevím, jak by to firma udělala. Nedostal jsem jediný důkaz, že by to udělali. A jestliže paní soudkyně má nějaké důkazy, které o tom svědčí, tak já je neznám, a nebo jsem je špatně pochopil,“ prohlásil po vynesení rozsudku Havelka.
Za zásadní důkazy, že ryby v Bečvě otrávily kyanidy, považuje soud znalecké posudky, videa, fotografie, odborná vyjádření nebo výpovědi svědků. Soud se nezabýval jednáním jednotlivých orgánů při zvládání havárie.
„Viníka není možné určit vylučovací metodou a z důvodu nedostatečného vzorkování neexistuje přímý důkaz. Proti společnosti nicméně svědčí řada skutečností, z nichž žádná by sama o sobě neobstála. Při jejich kumulaci ale lze učinit závěr, že havárii způsobila,“ vysvětlila soudkyně po polední přestávce.
Podle ní bylo opakovanými testy prokázáno, že firma vypouštěla vody s postupně se snižujícím obsahem kyanidu. Svědci popisovali, že voda vytékající z výpusti „chemicky“ zapáchala. V dalších dnech odborníci zjistili kyanidy ve značném množství, tedy kyanidy v čisticím procesu nebyly dostatečně likvidovány.
„V kalu odtokového žlabu čistírny odpadních vod zjistila laboratoř kyanidy. Ty byly prokazatelně z firmy Energoaqua. To soud vede k tomu, že v čistírně firmy nebyly kyanidy dostatečně odstraňovány a dostaly se do řeky,“ zdůraznila Gerlová.
Chvilku se mi bude dobře spát, řekl Havelka
V případě ředitele Havelky soud rozhodl, že žalovaná věc není trestným činem. „Mně se bude chvilku, aspoň doufám, dobře spát. Co jiného k tomu říct, když dva roky vás někdo nahání a potom rok chodíte k soudu.“
„Ředitel Havelka měl podle obžaloby rozhodnout o odpojení lagun a schválit nějaké jiné změny v rámci čistírny. Nicméně pokud jde o odpojení lagun a zpracování odpadu, jde o činnosti posvěcené státními orgány. Podle soudu nelze takové jednání kriminalizovat,“ konstatovala v odůvodnění rozsudku soudkyně.
„Bylo znát, že zaměstnanci se snaží stavět firmu do lepšího světla, nepřipouštěli odpovědnost firmy, přestože tam byly nedostatky. Některé svědky soud vyhodnotil jako nevěrohodné, jejich výpovědi se lišily s těmi v přípravném řízení,“ doplnila.
Podle závěrečného návrhu chtěl žalobce pro Havelku podmíněný trest a povinnost uhradit pokutu jeden milion korun. Obhájce žádal zprošťující verdikt.
„Můj postoj zůstává po celou dobu řízení neměnný, důkazy tvoří uzavřený řetězec,“ uvedl v minulém týdnu státní zástupce Jiří Sachr.„Jedná se o mimořádně složitou věc po právní i skutkové stránce, jaká se během kariéry vyskytne výjimečně nebo vůbec. Zasahuje i do oborů, s nimiž nemáme zkušenosti,“ podotkl.
Obžaloba Havelkovi mimo jiné kladla za vinu, že jeho přičiněním firma neoprávněně nakládala s kyanidy jako s odpadními vodami, a nikoliv jako s odpady. Podle státního zástupce též neoprávněně rozhodl o změně využívání lagun ve firmě Energoaqua. Jejich takzvané obtokování mělo podle obžaloby za následek, že laguny nemohly zastavit případný únik nedostatečně vyčištěných vod do řeky.
Sachr se opíral především o názory expertů státních orgánů, znalců, výzkumných ústavů a vysokoškolských vědeckých pracovišť. Jeden ze stěžejních posudků pro policii například vypracovával znalec Jiří Klicpera. Za hlavní příčiny otravy řeky označil zanedbání personálních otázek a kvalifikace zaměstnanců a dále zrušení původní funkce dvou lagun ze strany managementu firmy.
„U znalce Klicpery soud nezjistil skutečnosti, které by svědčily o jeho podjatosti, ale posudek nelze hodnotit jako celek. Některé skutečnosti nezjistil správně. Chybně znalec vycházel z toho, že se nepoužívaly usazovací nádrže. Bylo prokázáno výpovědí svědků, že usazovací nádrže v provozu byly a používaly se,“ upozornila Gerlová.
„Znalec taky chybně uváděl, že měl službu velínář, který měl tři dvanáctihodinové směny za sebou a usnul. Ale to nebyla pravda, měl dvě dvanáctky, a že by usnul se neprokázalo. Také vycházel z chybných jednotek, což ovlivnilo výsledné hodnoty,“ upřesnila.
K rozsudku se dnes vyjádřil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Uvedl, že lituje, že soud v případě otravy řeky Bečvy nedokázal najít viníka a uložit patřičný trest. Verdikt však respektuje. Podle něj je podstatné, aby se podobné události na českých řekách neopakovaly.
Podle bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je zásadní, že soud dospěl k názoru, že viníkem otravy řeky Bečvy je společnost Energoaqua.
„Celá ta debata, která tady byla tři roky a kde se doslova pořádal hon na mě, na pana Babiše, na ANO jako takové, že to určitě udělal někdo jiný a že se tam něco zakrývalo, tak já jsem přesvědčen, tady bylo jasně řečeno, že soud dospěl k názoru, že to udělala společnost Energoaqua,“ prohlásil Brabec.
Z rozsudku jsem na rozpacích, řekl rybář
Rybář Stanislav Pernický, předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, který po otravě spolu s kolegy odklízel mrtvé ryby z řeky, je z dnešního rozsudku na rozpacích. Považuje za nemožné, aby ryby začaly hynout až 3,5 kilometru od výusti společnosti Energoaqua.
„Je tam celá řada nepřesností a já jsem z toho na rozpacích, přiznávám upřímně. Myslel jsem, že zvítězí na plné čáře spravedlnost a že se pravda ukáže, ale nejsem o tom přesvědčen,“ řekl Pernický.
Firma Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí-Juřince ústí do Bečvy.
Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Zástupci firmy to odmítli a Pernický s nimi souhlasí. „Logicky podle mě není možné, aby chemikálie vnikly do řeky na Juřince a ryby 3,5 kilometru žily a pak spáchaly harakiri. To prostě rybáři odmítají,“ řekl Pernický.
Blíže místu výskytu prvních uhynulých ryb je například valašskomeziříčská chemička Deza z holdingu Agrofert. Soud ji však jako možného původce havárie vyloučil, opírá se při tom o znalecké posudky.
Obhájce Jiří Obluk dříve konstatoval, že celé vyšetřování směřovalo k tomu dohledat či „vymyslet“ důvody pro to, aby policie mohla označit viníka.
„Oba obžalovaní jsou nevinní. Nebyl a ani nemůže být předložen jediný přímý důkaz o jejich vině, protože neexistuje a policie nepředložila ani nepřímé důkazy, které by bez pochybností prokázaly vinu obžalovaných,“ doplnil Obluk.
Podle státního zástupce způsobila Energoaqua znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.
19. července 2023 |
