Na téměř celém území Evropy včetně České republiky stanice naměřily zvýšenou seismickou aktivitu. Seismografy, které měří a pořizují zápis velikosti, síly a průběhu seismických vln, vzniklých jak při zemětřesení, tak i lidskou činností, tak zaznamenala abnormální hodnoty.
V seismogramu je tak čitelné, že seismická aktivita přesáhla rámec běžně naměřených hodnot.
Zvýšenou seismickou aktivitu zaznamenala, také seismologická stanice Průhonice (PRU). (6. února 2023) | foto: Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky
„Na všech stanicích jsme to pochopitelně zaznamenali, protože to bylo silné zemětřesení, nebo celá ta dotřesová série, že to stanice musely zaznamenat. Stanice jsou tak citlivé, že jsou schopny zaregistrovat i o několik řádů slabší zemětřesení,“ potvrdil seismolog Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. V Evropě se ovšem žádných dopadů obávat nemusíme.
Nyní tak probíhá po zemětřesení otřesová série, která je běžná. V pondělí v poledne ovšem na jihovýchodě Turecka vzniklo další zemětřesení. Podle americké geologické služby USGS mělo sílu 7,5 stupně, epicentrum je v provincii Kahramanmaraş.
„To je překvapivé a bohužel se to vymyká vývoji dotřesových sérií. Zemětřesení vznikají na 200 kilometru dlouhé trhlině, bohužel jsou zde někdy i dotřesové série, kvůli kterým vznikají nad očekávání velmi silná zemětřesení. V některých případech mohou být navíc ještě silnější, než to na začátku,“ uvedl iDNES.cz seismolog Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
Podle měření navíc nelze říct, zda se mohou očekávat další otřesy. „Vycházíme z toho, jak se po silném zemětřesení ta oblast postupně uklidňuje, a to má určitou charakteristiku, kde ta zemětřesení postupně více méně slábnou a zmenšuje se počet za hodinu či za den. Teď se to ovšem zvrtlo a je to velký malér, ale to se někdy u těch dotřesových sérií stává,“ doplňuje Špičák.
Mnoho domů ve městě Adana bylo při zemětřesení zničeno. (6. února 2023)
Podle jeho slov došlo k zemětřesení na obrovské trhlině, která je dlouhá až téměř tisíc kilometrů. Těchto trhlin je v Turecku více a již v minulosti jsme byli svědky silných či více silných zemětřesení, ovšem spíše na jiném zlomu.
„Dva tisíce let pro život takového zlomu v aktivní oblasti není dost na to, abychom si mohli být jisti, že je tam určitý limit síly zemětřesení, přes které tam žádné zemětřesení nikdy nevznikne. My máme z Turecka historické informace, ne asi zcela spolehlivé, řekněme zhruba dva tisíce let. Podle nich to vypadá, že toto zemětřesení bylo nejsilnější, a to nejen v Turecku, ale i v bezprostředním okolí Blízkého východu,“ říká seismolog Špičák.
