Revoluce ve zdravotnictví vchází do druhé fáze. Po zavedení regulačních poplatků ministr zdravotnictví Tomáš Julínek představil návrhy klíčových reformních zákonů. PRAHA Chce-li si dnes pacient při totální endoprotéze nechat voperovat kyčelní kloub z kvalitnějšího materiálu, než jaký hradí zdravotní pojišťovna, musí buď operatéra zkorumpovat, nebo si celý zákrok zaplatit ze svého. Logicky by si přitom měl doplácet jen za rozdíl v ceně materiálu, protože samotný výkon a základní kloub (dohromady zhruba 80 tisíc korun) zdravotní pojišťovny plně hradí.
I tato abnormalita, způsobená bolševickým dodatkem k zákonu z pera bývalé poslankyně ČSSD Evy Fischerové, by měla padnout, projde-li legislativním procesem baterie reformních zákonů ministra zdravotnictví Tomáše Julínka.
Nový zákon o veřejném zdravotním pojištění, jehož věcný záměr spolu s dalšími šesti reformními předpisy Julínek se svými spolupracovníky včera představil, totiž má mimo jiné přesně vymezit, na co má každý člověk platící zdravotní pojištění za své platby nárok. Na všechno ostatní si pak bude moci dobrovolně připlatit, pokud o to bude mít zájem.
Pojistné může být „na míru“
Podle ministra Julínka přitom zůstane rozsah hrazené péče až na výjimky stejný, jako je dnes. „Nejde nám o nějakou primitivní redukci hrazených výkonů. Že dojde k revizi, to jsme několikrát řekli. Ale jedná se o revizi těch výkonů, které dnes jsou hrazeny, ale neměly by být z principu,“ upozornil. Další revoluční změnou pro pacienty má být možnost vybrat si z nabídky zdravotních pojišťoven podle své úvahy specifický, individuálně sestavený typ pojištění. Zákon má umožnit tři základní varianty: současnou podobu bez omezení, možnost nechat se zdravotní pojišťovnou při čerpání péče řídit či dobrovolně přistoupit u určitých výkonů na přímou finanční spoluúčast pacienta. Zatímco při setrvání v normálním programu by pacient mohl dál využívat všechny smluvní a v případě akutních problémů i nesmluvní partnery pojišťovny, program řízené péče by klientovi svobodu pohybu systémem omezoval. „Buď by se jednalo o formu tzv. gate keepingu, kdy by byl systémem navigován přes svého praktického lékaře, nebo by mu pojišťovna určila preferované poskytovatele podle svého vyhodnocení kvality a ceny poskytované péče,“ vysvětlil Hroboň. Při další možnosti, sjednání programu s vyšší spoluúčastí, by pacient platil určité procento z reálné ceny některých zdravotních výkonů, přičemž zákon by limitoval maximální možný příspěvek. To by podle Hroboně klienty přimělo lépe se starat o své zdraví. Odměnou za to by zdravotní pojišťovna formou bonusu vyplácela těmto pojištěncům větší část úspor, ke kterým došlo využitím preferovaného smluvního lékaře nebo uplatněním spoluúčasti v porovnání s běžným klientem. Pravidla pro výpočet úspor by zákon rovněž stanovil. „Podle zahraničních zkušeností by klienti na těchto modelech určitě neprodělali. Naopak, vydělali by, protože k úsporám určitě dochází,“ řekl Julínek.
Pojišťovny se mají lépe starat
Zákon má také pojišťovnám nařídit, aby se o své klienty lépe staraly. Například tím, že budou kontrolovat a zajišťovat, aby v případě potřeby dostali v rozumném dosahu a časovém horizontu potřebný typ ošetření. Každá si bude moci (muset) „nasmlouvat“ tolik zdravotnických zařízení, aby normy dostupnosti, které zákon nově stanoví, splnila. Normy by byly součástí zdravotně pojistných plánů a jejich dodržování by kontroloval nově vzniklý Úřad pro dohled nad zdravotními pojišťovnami. Jak mají být nastaveny, ministerstvo ještě konzultuje s odbornými společnostmi. Nové zákony mají pomoci také lékařům a zdravotnickým zařízením. Julínek si od nich slibuje odbourání a zjednodušení nadměrné administrativy, přesnější vymezení práv a povinností. Zákon o zdravotních službách zrovnoprávní všechny typy poskytovatelů péče (státní, krajské, obecní, soukromé) a všem stanoví jednotné podmínky pro udělení licence a činnost.
Praxe půjde dědit
Končícím soukromým lékařům konečně umožní, aby mohli svou praxi bez administrativních průtahů předat nástupci, případně ustavit jako součást dědického řízení. Nově nastoupivší lékař by nemusel znovu žádat o smlouvu se zdravotní pojišťovnou ani o registraci na úřadech. Stačilo by jen doložit doklad o potřebném vzdělání. Podobně zjednodušen má být i prodej. Lékař se také bude moci nechat zdravotnickým zařízením najmout na živnostenský list. Zákon o zdravotních službách totiž chce umožnit samostatný výkon lékařské profese. „Můžeme pak mít třeba anesteziology, patology či akademiky na volné noze, kteří se budou moci dát zaměstnat od více zdravotnických zařízení. To vše jsou změny, po kterých lékaři léta volali,“ podotkl Julínek.
***
Julínkův „cukr“
V oblasti zdravotní péče
1. Zákon o zdravotních službách - definuje jasné postavení pacientů v systému, vymezuje jejich povinnosti a posiluje jejich práva včetně zajištění jejich vymahatelnosti a stížnostní agendy - stanovuje, kdo může poskytovat zdravotní služby a za jakých podmínek - zrovnoprávňuje postavení všech typů poskytovatelů zdravotních služeb (státních, krajských, obecních, soukromých) - umožňuje dědění a administrativně zjednodušuje předávání lékařských praxí
2. Zákon o specifických zdravotních službách - souhrnně upravuje problematiku a podmínky asistované reprodukce, sterilizace, kastrace, změn pohlaví, psychochirurgických výkonů, lidské genetiky, dárcovství krve a orgánů, umělého přerušení těhotenství atd. 3. Zákon o zdravotnické záchranné službě - zajišťuje podmínky pro práci záchranných služeb a jejich zapojení do integrovaného záchranného systému - mění podmínky pro dostupnost a dojezdové časy ZS podle specifických lokálních geografických podmínek (sestaví tzv. plán plošného krytí) - ošetřuje podmínky, za kterých musí zdravotnické zařízení pacienta převáženého záchrannou službou přijmout
V oblasti zdravotního pojištění
1. Zákon o veřejném zdravotním pojištění - definuje nároky pojištěnců na služby hrazené ze zdravotního pojištění - zvyšuje zodpovědnost zdravotních pojišťoven za dostupnost zdravotní péče zavedením maximální čekací doby na jednotlivé druhy péče - umožňuje legálně si připlatit za lepší péči či použité materiály (doplatit rozdíl mezi skutečnou cenou a sumou hrazenou z veř. zdravotního pojištění) - povoluje alternativní zdravotně pojistné plány pro zájemce a zavádí možnost finančních či hmotných bonusů
2. Zákon o zdravotních pojišťovnách - sjednocuje podmínky pro VZP a zaměstnanecké pojišťovny - umožňuje jejich transformaci na akciové společnosti, a tím i lepší ekonomické řízení - vymezuje jasněji odpovědnost vedení pojišťovny i statutárních orgánů - zpřehledňuje vztahy pojišťoven ze zdravotnickými zařízeními - umožňuje generovat určitý zisk 3. Zákon o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami - zřizuje zcela nový úřad na úrovni ústředního orgánu státní správy, který bude dohlížet nad chodem pojišťoven a nad dodržováním jejich povinností a případně udělovat sankce - má být zárukou dodržování včasných plateb pojišťoven smluvním partnerům
V rozvoji zdravotnictví
1. Zákon o univerzitních nemocnicích a univerzitních pracovištích - transformuje státní fakultní nemocnice na nonprofitní obchodní společnosti s účastí státu a univerzit - odstraňuje dvojkolejnost řízení FN (zdravotnictví a školství) - nastavuje nové podmínky pro financování zdravotních služeb, vzdělávání zdravotníků a vědeckovýzkumné práce
