BRNO/PRAHA Pokud chtějí ve vodním mlýně ve Slupi na Znojemsku vyměnit lopatku kola, musí k tomu přijet památkář z Prahy. Najede 440 kilometrů a na cestě stráví více než šest hodin. To vše ve chvíli, kdy se v sousedství mlýna pravidelně pohybuje památkář z Brna. Pražským kolegům se nemůže plést do práce.
Podobně je to u dalších téměř dvou stovek mimopražských národních kulturních památek. Zaměstnanci ústředí Národního památkového ústavu najezdí ročně desetitisíce kilometrů a bez jejich vyjádření na nejvýznamnějších památkách v zemi není možné ani vyměnit záchodovou mísu.
Po letech se tato praxe stane minulostí. A památkáři ušetří. „Právo vyjadřovat se k národním kulturním památkám postupně převedeme na krajská pracoviště,“ potvrdila LN generální ředitelka památkářů Naděžda Goryczková. Lidem v Praze zůstanou na starost národní památky, jež ústav přímo spravuje. A budou se i více věnovat metodice a nejsledovanějším pracím, jako je nyní například obnova Karlova mostu.
Ředitelka prosadila změnu.
Není z Prahy, ale z Ostravy Po podobné změně volali památkáři roky, krajským odborníkům zůstávala role statistů. Změnu prosadila až Goryczková, která předtím vedla ostravské pracoviště a znala nevýhody systému.
Vedoucí odboru kultury jihomoravského hejtmanství Tomáš Drobný míní, že změnu pocítí i běžní lidé: „Zrychlí se vyjadřování, my budeme moci rychleji rozhodnout. A tím se urychlí i stavební práce a omezení s nimi spojená. A vždy zůstane možnost konzultace s odborníky v Praze.“
Že by práci nezvládli, nemají obavy ani sami památkáři. „Musejí znát souvislosti stejně jako pražští kolegové,“ míní jejich brněnský šéf Petr Kroupa. Například ve Valašském muzeu v přírodě bude nově odpovědný člověk sídlit přímo v areálu. „Bude tak k dispozici téměř denně,“ podotkl ředitel muzea Vítězslav Koukal.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
