Vědci si při výzkumu rozdělili média do několika kategorií podle míry důvěryhodnosti poskytovaných zpráv, tedy od médií veřejnoprávních (ČT, ČRo, ČTK) až po média dezinformační, a zjišťovali, která média a jak často účastníci výzkumu sledovali.
Prvního výzkumu se zúčastnilo přes 1500 lidí. Jeho výsledky potvrdily předpoklad, že míra obav z nákazy, ekonomických a dalších negativních dopadů covid-19 zvyšovala úzkost a depresivitu. „Zjistili jsme také, že pravidelnější sledování veřejnoprávních médií zlepšovalo celkový duševní stav, zatímco zvýšená důvěra ve zpravodajství více orientovaná na dramatičtější podání úzkostnost naopak zvyšovala,“ uvedl náměstek pro vědu a výzkum NUDZ Jiří Horáček.
  |
Podle analytika výzkumného týmu Petra Adámka byl negativní dopad na duševní zdraví výraznější u lidí, kteří čtou jen titulky, než u lidí, kteří čtou celé články a k nim si ještě dohledávají další informace.
„Tento pozoruhodný nález by nabízel poměrně snadnou možnost, jak dopadům podobných událostí na duševní pohodu předcházet. Jednoduše stačí číst zpravodajské články celé, přemýšlet o nich a neomezovat se jen na rychlé těkání po titulcích. Titulky mají spíše upoutat naši pozornost, a proto jsou často nadnesené, zjednodušující a vyvolávají strach a obavy,“ doplnil Horáček.
Voliči různých stran reagovali odlišně
Vědci dále zjistili, že voliči různých politických stran reagovali na epidemii odlišně. „Lidé, kteří by volili vládní strany (ANO, ČSSD) nebo KSČM, která podporuje současnou vládu, vykazovali mírně menší dopad na duševní zdraví než voliči hlavního sněmovního opozičního proudu,“ uvedla Veronika Fajmonová z výzkumného týmu, která se specializuje na politickou psychologii. Podle Horáčka je pravděpodobné, že voliči vládních stran více věřili opatřením vlády.
Dopad na duševní zdraví ovlivňuje podle vědců i schopnost lidí zvládat nejistotu. „Poslední desetiletí přinesla řadu problémů, které jsou spojeny s nejistotou: klimatickou změnou s globálním oteplováním počínaje přes uprchlickou krizi až k pandemii covid-19. Naše výsledky potvrzují, že zvyšování schopnosti tolerovat nejistotu, kterým se zabývá řada psychoterapeutických metod, může být důležitým faktorem, jak lze předcházet dopadům těchto problémů na duševní zdraví,“ dodal vedoucí výzkumného týmu Ladislav Kesner.
Vědci v NUDZ nyní připravují rozsáhlé šetření, které bude spuštěno v nejbližší době a které má tyto předběžné výsledky potvrdit či rozvést. Hlavním cílem týmu je stanovit ještě letos konkrétní doporučení pro prevenci dopadů covid-19 a podobných problémů na duševní zdraví.
