Za posledních pět let se poptávka po zlatě v Číně zvyšovala o 13 procent ročně. Loni celková poptávka od klenotníků a investorů činila 423 tun, z toho 314 tun dodaly domácí doly. Spotřeba zlatých šperků na hlavu však v Číně patří mezi nejnižší z předních konzumentů zlata, činí pouze 0,26 gramu. Pokud by spotřeba na hlavu dosáhla stejné úrovně jako v Indii, Hongkongu nebo Saúdské Arábii, stoupla by roční poptávka nejméně o 100 tun, případně až o čtyři tisíce tun.
Poptávku po zlatě by mohla podpořit i čínská centrální banka. V současnosti zlato činí 1,6 procenta devizových rezerv banky. Pokud by banka zvýšila podíl zlata na 2,2 procenta celkových rezerv, tedy na vrchol z roku 2002, celková poptávka by při současných cenách zlata stoupla o 400 tun.
Podíl Číny na celosvětové poptávce po zlatě se zvýšil z pěti procent v roce 2002 na loňských 11 procent, napsala včera agentura Reuters.
V loňském roce celosvětová poptávka po zlatě klesla o 11 procent, hlavně kvůli propadu poptávky od výrobců šperků o 20 procent. Výrobci šperků se na celkové poptávce po zlatě podílejí 52 procenty. Naopak zájem od investorů stoupl loni o sedm procent. Letos by však podle WGC mohla poptávka opět růst.
***
Spotřeba zlatých šperků na hlavu patří v Číně mezi nejnižší
