Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Pernes nastoupil do ústavu a rozpoutal čistku

Česko

PRAHA Jen pár hodin po příchodu Jiřího Pernese do čela Ústavu pro studium totalitních režimů dostali výpověď čtyři lidé z jeho nejužšího vedení. Moravský historik tím okamžitě rozpoutal další kolo několikatýdenní hořké bitvy mezi svými příznivci a podporovateli jeho předchůdce Pavla Žáčka.

Pernes svůj postup hájí tím, že považuje za „samozřejmé, když si nový ředitel přivede vedení, kterému důvěřuje a které mu pomůže realizovat jeho plány“. Kritikové nového vedení naopak mluví o pomstě, svévoli a divoké čistce.

Pernesovy první kroky v čele ústavu napadl třeba místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS). „Odvolání celého vedení ústavu odporuje všem dosavadním veřejným vyjádřením Jiřího Pernese,“ napsal senátor ve svém prohlášení. Pernesovo jednání označil za „krajně nezodpovědné a nebezpečné“ a vyzval radu ústavu, aby nastalou situaci řešila.

Vlivná členka rady ústavu Petruška Šustrová, která za zvolením Pernese stála, označila Liškův požadavek za „politický nátlak“. Vyhazovy jsou navíc podle ní nezbytné.

Pokračování na straně 3

Dokončení ze strany 1

Podle Šustrové je Pernes „dostatečně dobře seznámený s tím, jak to chodí“ v ústavu. „Docela chápu, že po šestitýdenní kampani, která se proti němu vede, považuje za nutné vyměnit vedení. Za nutné to považuji i já,“ schvaluje výpovědi radní.

Z ústavu musí po včerejšku odejít oba náměstci ředitele – Miroslav Lehký a René Schreier. Výpověď dostal i ředitel kanceláře ústavu Patrik Košický a šéf odboru ekonomiky a provozu Marcel Uchytil. Lehkého nahradí Jaromír Kalus, Košického Iva Vojtková – oba dosavadní zaměstnanci ústavu. Na zbylá dvě místa Pernes vypíše výběrová řízení.

O Pernesovi bude jednat rada ústavu již ve středu Rada, která ředitele ústavu jmenuje i odvolává, je dál rozpolcená. Za Pernesem stojí čtyři její členové v čele se Šustrovou, proti němu tři. Jeden z jeho odpůrců Patrik Benda už také na příští středu svolal mimořádné zasedání rady. „Jsem z toho dost šokován, protože jak při výběrových řízeních, tak při svých vyjádřeních pan Pernes uváděl, že se po nástupu do funkce chce nejprve seznámit s činností ústavu a že případně udělá nějaký personální audit,“ vysvětluje svolání rady Benda.

Pernes ovšem namítá, že personální audit teprve přijde a současná obměna vedení s ním nemá nic společného. „Chtěl bych snížit počet administrativních sil. Naopak bych chtěl zvýšit počet odborníků. Ústav přece vznikl kvůli tomu, aby mohl nestranně zkoumat a hodnotit totalitní minulost Československa,“ popisuje své plány.

Místa obsazená na poslední chvíli Další reorganizace ústavu, kterou odstartuje personální audit, je podle něj nutná. Staré vedení ústavu totiž prý na poslední chvíli obsadilo prakticky všechna volná místa, a on proto žádného nového historika či archiváře dnes přijmout nemůže. Jeho slova potvrzuje šéfka odborů ústavu Kateřina Volná: „Nedostala jsem od vedení ústavu úplné informace, ale po 17. únoru (den Pernesovy volby pozn. red.) byli přijati minimálně dva lidé a minimálně dva poloviční úvazky byly změněny na celé.“ Do budoucna Pernes počítá s návratem některých historiků, kteří se nepohodli s jeho předchůdcem Žáčkem a odešli: „Někteří z nich mě již oslovili a mají zájem se vrátit zpátky či spolupracovat alespoň externě. Ozval se mi třeba Petr Blažek, Petr Koura nebo Tomáš Vilímek.“

Boj o Pernese vypukl hned po jeho překvapivém zvolení. Nejdřív se objevila informace, že před listopadem 1989 docházel na VUML (Večerní univerzita marxismu-leninismu) a neuvedl to do svého životopisu. Pak jeho odpůrci pustili na veřejnost stránky z jeho dávné knihy, ve které chválil výdobytky socialismu na Slavkovsku. Pernes musel čelit i obvinění, že před radou zatajil svou chabou znalost angličtiny, a nakonec i podezření, že část jedné ze svých knih opsal z diplomové práce studenta. To poslední Pernes jednoznačně odmítl.

Volba nového šéfa ústavu neobvykle rozdělila historiky i veřejnost. Kvůli zvolení Pernese pořádali jeho odpůrci demonstrace či odstupovali z funkcí. Odchod z patnáctičlenné vědecké rady ústavu volil disident a spisovatel Jiří Gruša či vojenský historik Eduard Stehlík. Další člen vědecké rady, významný historik Vilém Prečan, se naopak Pernese zastal a v otevřeném dopise tvrdě kritizoval Žáčka.

***

Čtyři vyhození * 1. náměstek Miroslav Lehký * náměstek René Schreier * šéf kanceláře ředitele ústavu Patrik Košický * ředitel odboru ekonomiky a provozu Marcel Uchytil

Autor:

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...