„Podporujeme cestu Gruzie do EU, protože jsou pro nás důležité principy, jako je respekt k pravidlům, který je v základu evropské integrace. Musíme podpořit všechny evropské země, které jsou z tohoto systému zatím vynechány, a dát jim naději,“ uvedl Pavel. Se zeměmi, jako je Gruzie, je podle něj nutné usilovat o plnohodnotné vztahy v oblasti vzdělávání či v byznysu. „Jinak tento prostor obsadí naši rivalové,“ dodal.
Pozváním prezidentky chtěl Pavel podle Hradu vyjádřit podporu evropskému směřování Gruzie před rozhodnutím Evropské rady o přidělení kandidátského statusu zemi. Lídři EU budou o postupu v přístupových jednáních s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií jednat na konci týdne.
Pekarová Adamová připomněla, že Rusko už řadu let okupuje část gruzínského území - Abcházii a Jižní Osetii. „Naše reakce tehdy, myslím tím ne jako České republiky, ale jako západního světa včetně Evropské unie, nebyla dostatečně silná. Místo toho, abychom se poučili už právě z těch událostí roku 2008, tak jsme ještě zůstali nepoučeni u roku 2014 při nelegální anexi Krymu,“ řekla předsedkyně Sněmovny.
Reakce Západu na tyto kroky Ruska nebyla dostatečně důrazná. „Sklízíme plody tohoto našeho nedůrazného reagování už v té podobě téměř dvouletého konfliktu na velké části Ukrajiny,“ poznamenala.
Patrně i vzhledem ke zkušenostem s Ruskem je podle Pekarové Adamové většina gruzínské společnosti prozápadní a proevropská. Udělení kandidátského postavení by podle ní Gruzie uvítala. Ohledně členství v EU je ale podle Pekarové Adamové mnoho oblastí, v nichž musí Gruzie zlepšit splnění podmínek.
Poznamenala, že český Parlament nabídl už v minulosti pomoc se změnami legislativy. „Například i tím, že jsme schopni varovat před chybami, které jsme sami při cestě do Evropské unie dělali, a mohou se jim teď tím pádem vyhnout,“ uvedla předsedkyně Sněmovny.
Gruzie požádala o členství v EU loni. Unie dala Tbilisi 12 podmínek, které Gruzie musí splnit, aby status získala. Jde především o vnitřní reformy, nezávislost soudnictví a boj proti korupci.
Zákazy pro činnou Zurabišviliovou
Zurabišviliová byla do čela Gruzie zvolena v listopadu 2018 jako nezávislá kandidátka s podporou vládní strany Gruzínský sen, od té doby se ale podle agentury Reuters se stranou rozešla. Hlásí se k EU a k Západu a odmítá spolupráci s Ruskem, dokud jeho armáda okupuje část gruzínského území - Abcházii a Jižní Osetii.
Na jaře Zurabišviliová podpořila protesty proti vládou prosazovanému zákonu o takzvaných zahraničních agentech, tedy subjektech využívajících podporu ze zahraničí. Jeho projednávání v parlamentu bylo nakonec staženo z programu. Vládu kritizovala také za to, že se nepřipojila k sankcím proti Rusku. Protestovala i proti obnovení přímých letů mezi Ruskem a Gruzií poté, co ruský prezident Vladimir Putin v květnu zrušil Gruzíncům vízovou povinnost.
Přes nesouhlas gruzínské vlády Zurabišviliová koncem srpna jednala v Berlíně se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem. Později jela do Bruselu a Paříže s cílem získat podporu pro vstup své země do EU. Podle gruzínské ústavy hlava státu vykonává reprezentační funkce v zahraniční politice jen se souhlasem vlády. Na základě toho kabinet prezidentce zakázal do konce roku oficiální návštěvy v zahraničí.
Kvůli svým cestám proto prezidentka v říjnu čelila návrhu na odvolání. Parlament hlasoval o jejím konci ve funkci poté, co ústavní soud rozhodl, že hlava státu svými zahraničními cestami bez vládního souhlasu porušila ústavu. Vyhověl tak návrhu vládnoucí strany. Pro sesazení Zurabišviliové však nakonec nehlasoval dostatek poslanců.
8. března 2023 |
