Nakladatelství Host tedy zaslouží pochvalu za to, že vydalo prvotinu Petry Soukupové (1982), studující scenáristiku a dramaturgii FAMU. Za scenáristickou verzi nyní vydané prózy ostatně autorka získala ocenění v soutěži Nadace Barrandov&RWE. Debutující prozaička upoutá suverénním způsobem, jímž příběh vypráví. Problém je však v tom, že, řečeno s Cimrmanem, je v jejím příběhu „figur jak na orloji“, a ne, že by se jednalo o hrdiny, kteří přicházejí a zas odcházejí - čtenář si je má udržet v hlavě, pamatovat si, kdo je Bára a kdo Klára...
Tyto postavy však ničím neupoutají a jejich dopodrobna vykreslené příběhy také ne. Je přece jen rozdíl, když se banalita záměrně ukazuje, a když se psaním nechtěně násobí. V tomto směru se bohužel autorka často nechá strhnout postavami, a její próza tak sklouzává k průměrnosti. Přesto se zdá, že K moři představuje talentovanou prozaičku. Pokud se to v dalších dílech prokáže, pak ji bude vydání prvotiny K moři zpětně určitě mrzet.
HODNOCENÍ LN ***
