SOUL/PRAHA Záchrana krachujících států dostane ještě na nějakou chvíli přednost před podporou hospodářského růstu, Mezinárodní měnový fond požádá členské země o další příspěvky a soukromé banky nebudou ve všech zemích platit speciální bankovní daň, zato budou muset zvýšit své rezervy. Takové zřejmě budou závěry dvoudenního jednání ministrů financí a zástupců centrálních bank skupiny G-20, tedy dvaceti nejvýznamnějších vyspělých a rozvinutých zemí na světě, které dnes končí. Skupina G-20 sdružuje nejvýznamnější světové ekonomiky a její jednání mohou ovlivnit hospodářský vývoj celého světa.
Banky se radují Politici už včera využili jednání probíhajících v jihokorejském přístavu Pusan k vyslání několika vzkazů do světa. Evropští zástupci informovali tisk, že záchranný plán Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu ve výši 750 miliard pro evropské země platící eurem, které mají problémy se splácením svých dluhů, považují všechny ostatní státy za důvěryhodný. Evropané ovšem neoznámili, kde na něj seženou peníze – pouze to, že podrobnosti o speciální fondu, z něhož se budou půjčovat peníze předluženým zemím, oznámí 7. července v Lucemburku.
MMF vydá více svých „peněz“ Na veřejnost ale pronikly zprávy, kde chce peníze na pomoc předluženému Řecku a případně i dalším zemím získat Mezinárodní měnový fond. Podle egyptského ministra financí Jusúfa Butruse Ghálího, který je členem výboru rozhodujícího ve Fondu o této otázce, vydá Fond nová „speciální práva čerpání (SDR)“. Práva jsou v podstatě měna Fondu, ale na jejich vydání je potřeba získat souhlas členských států a také jejich peníze. „Potřebujeme zvýšit (počet) SDR velmi podstatně,“ řekl. Údajně se zvažuje až o jejich zdvojnásobení. Členské země, které nejsou tolik postiženy krizí, by tak musely do Fondu výrazně přispět. Není jasné, zda by se to týkalo i České republiky.
Zástupci světových ekonomik chtějí také řešit následky finanční krize. Objevily se návrhy zdanit banky a vytvořit z vybraných peněz speciální fond, ze kterého by se v případě krize platila pomoc bankám. Politici se sice prý shodli na tom, že příště už nesmějí miliardy dolarů za bankéře platit daňoví poplatníci, ale zavedení daně ani její výši koordinovat nechtějí. Přitom daň je potřeba zavést v podstatné části zemí najednou, aby jí banky neunikly převedením svých sídel do jiných států.
Za daň lobbuje americký ministr financí Timothy Geithner, ale nemá dostatečnou podporu ani u všech zemí Evropské unie. Například Francouzi by raději viděli celosvětové zdanění či omezení platů bankéřů. Mluví se také o regulaci obchodu s takzvanými deriváty. Deriváty jsou cenné papíry, jejichž hodnota je odvozena od hodnoty dalších cenných papírů, půjček či jiných aktiv. Tyto finanční instrumenty navázané na nekvalitní hypotéky spoluzpůsobily nedávnou finanční krizi.
Setkání G-20 vydá zřejmě ke zdanění bank pouze nějaké velmi neurčité doporučení. V návrhu závěrečného komuniké, ze kterého citoval americký list The Wall Street Journal, se ale má objevit závazek, že banky budou muset do konce roku 2012 výrazně zvýšit své rezervy. Původně se čekalo, že to bude mnohem dřív. I to má přispět k tomu, aby se nepakovala finanční krize.
Pokud jde o hospodářský růst, nejmenovaný německý představitel řekl agentuře Bloomberg, že jeho země přestane stimulovat svoji ekonomiku v příštím roce. Jinak řečeno, Němci se už nebojí hospodářské krize a začínají šetřit.
