Článek Kolik se platí na ministerstvu? (LN 14. 8.) se zabývá návrhem rozpočtu platů na rok 2011, včetně prostředků na platy hrazených z rozpočtu EU. Kriticky se vyjadřuje především k rozdělování prostředků ze zdrojů rozpočtu EU a jejich dopadu na průměrný měsíční plat zaměstnanců vůbec, zejména v kapitolách MMR, MPSV, MŽP, MD a MPO.
V článku je prezentována koncepčně chybná úvaha vycházející z dosahovaných skutečných průměrných platů za rok 2009 za celý resort bez ohledu na další specifika (tj. nejedná se jen o úředníky ústředních orgánů státní správy, tj. ministerstev, ale všech zaměstnanců organizačních složek státu a příspěvkových organizací). Nicméně i mezi ministerstvy se objevují rozdíly, neboť rozhodující pro dosahované průměrné platy je jednak struktura činností a dále vzdělanostní struktura zaměstnanců na jednotlivých resortech. Z tohoto pohledu školství nedosahuje úrovně resortů, se kterými je srovnáváno (například podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců MŠMT - 40 %, MPO - 60 %, MMR - 68 %).
Údaje za skutečnost dosaženou v roce 2009 jsou chybně srovnávány s prostředky na platy, které jsou ve SR na rok 2010 hrazeny z rozpočtu EU, a počtem zaměstnanců, o které byla v roce 2010 jednorázově (pouze pro tento rok) navýšena systemizace dotčených kapitol. To znamená, že 826 milionů korun není určeno pro pouze 1761 úředníků, ale i pro další kmenové zaměstnance, kteří se na daných projektech podílejí. Proto autorkou uváděné průměrné platy jsou naprosto zavádějící a neúměrně vysoké.
Paní redaktorka psala článek na základě materiálu k přípravovanému návrhu státního rozpočtu na rok 2011, který je však v této etapě sestavován bez prostředků z rozpočtu EU. Zřejmě čerpala z tabulky č. 4, kde se údaje týkají prostředků na platy z rozpočtu EU na rok 2010 a jednorázového navýšení počtu funkčních míst, které jsou z návrhu rozpočtu na rok 2011 vyloučeny a budou navrženy v nových objemech a počtech.
Správa evropských prostředků je kvalifikačně náročnější Při náboru nových zaměstnanců na pozice spojené s administrací a čerpáním fondů EU bylo nutné zohlednit několik aspektů: jazykovou vybavenost, znalost fungování EU a faktickou neexistenci lidí z praxe, kteří by měli zkušenosti z této oblasti a se strukturálními fondy se zabývali. Dalšími požadavky bylo vysoké pracovní nasazení, flexibilita a ochota k dalšímu vzdělávání. Z uvedených důvodů většinu nových zaměstnanců tvořili absolventi vysokých škol, kteří dané podmínky splňovali. To s sebou však neslo úskalí ve formě vyšší fluktuace těchto zaměstnanců, a to převážně z důvodu „přeplácení“ soukromými společnostmi (auditorské společnosti, banky), které věděly o nabytých cenných znalostech a zkušenostech lidí v oblasti strukturálních fondů.
Vysoká fluktuace měla za následek odchod lidí s klíčovými znalostmi a zejména se znalostí „historických“ souvislostí, což je při hrozbě auditů ze strany Evropské komise i více než 15 let dozadu alarmující jev. A to z toho důvodu, že praktickým dopadem mohou být znatelné finanční korekce (pohybující se v řádech stovek milionů EUR) uvalené na Českou republiku, protože ta nemusí být schopna, kvůli fluktuaci zaměstnanců, zajistit potřebnou argumentaci, která by hrozbu korekcí odvrátila. ČR se mj. díky tomuto systému stabilizace ubránila finančním korekcím v řádu několika miliard korun.
Podmínka Evropské komise Podmínkou Evropské komise při programování prostředků strukturálních fondů na období 2007-2013 bylo, že ČR provede opatření ke stabilizaci a motivaci zaměstnanců spravujících eurofondy. Platy těchto zaměstnanců jsou z 85%spolufinancovány unií, nicméně pro výši platů platily stejné podmínky jako pro ostatní zaměstnance ministerstev. Podmínka stabilizace a motivace byla splněna až usnesením vlády č. 818/2007, kde bylo zakotveno, že zaměstnanci zabývající se eurofondy mohou získat příplatek ke svým tabulkovým platům, a to odstupňovaně podle jednotlivých pracovních pozic, na úrovni referentů 5 tisíc korun, vedoucích oddělení 7,5 tisíce a ředitelů odborů 10 tisíc korun. Tímto opatřením se podařilo výrazně snížit nežádoucí fluktuace a došlo současně k udržení poměrně velkého množství mladých zaměstnanců na ministerstvech. Zároveň tak dochází k částečnému vyrovnávání negativní věkové struktury těchto institucí.
O autorovi| Jan Gregor, ředitel Národního fondu Ministerstva financí ČR
