V roce 2022 zažila Evropa nejteplejší léto a druhý nejteplejší rok vůbec, suchem bylo zasaženo nejvíce půdy, tvrdí zpráva. Šlo o více než 630 tisíc kilometrů čtverečních, průměr mezi lety 2000 až 2022 činil 167 tisíc kilometrů čtverečních.
Index nebezpečí požárů v České republice ve vegetačním období byl druhý nejvyšší od roku 2000. V červenci 2022 vznikl v národním parku České Švýcarsko dosud největší lesní požár v ČR.
Stav půdy kromě sucha vyčerpává podle zprávy intenzivní hospodaření a nízká rozdrobenost zemědělské krajiny. Kromě toho se snižuje rozloha zemědělské, a to především orné, půdy a stále se zvyšuje rozloha zastavěných ploch. Aktuálně ministerstvo životního prostředí (MŽP) eviduje zhruba 700 hektarů, tedy plochu o rozměru asi 1000 fotbalových hřišť, které jsou každý rok vyškrtnuty ze zemědělského půdního fondu.
„Během roku 2024 nabyde účinnosti naše novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která zásadně chrání nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Nově ošetří ochranu mimoprodukčních funkcí půdy, k nimž patří zejména zadržování vody,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.
Za období mezi lety 2014 až 2022 bylo v Česku podle MŽP nově evidováno 2 110 brownfieldů s celkovou plochou 5 616 hektarů. V roce 2022 bylo z Národní databáze brownfieldů vyřazeno 174 lokalit o celkové rozloze 279 hektarů, které se buď prodaly či regenerovaly.
Oproti roku 2000 se loni výrazně zlepšila kvalita povrchových vod, uvádí zpráva. Vlivem výstavby nových čistíren odpadních vod se podle ní v letech 2000 až 2022 ve vodních tocích podařilo nejvíc zredukovat obsah amoniakálního dusíku. Jejich průměrná koncentrace klesla o 74 procent, klesl ale také například obsah fosforu.
V roce 2022 bylo vyhlášeno pět smogových situací z důvodu překračování prahových hodnot pro ozon. Dohromady trvaly 53 hodin. Emise základních znečišťujících látek z dopravy podle zprávy klesají, největším zdrojem emisí znečišťujících látek z dopravy je pak individuální automobilová doprava. V roce 2022 se na emisích z 76,5 procenta podílely sloučeniny produkované přírodními procesy, které mohou poškozovat zdraví (VOC) a ze 76 procent oxid uhelnatý jako produkt nedokonalého spalování.
Snižování emisí skleníkových plynů v posledních letech negativně ovlivňuje vývoj kůrovcové kalamity v lesích, která se ale postupně snižuje, ale také relativně pomalý rozvoj v energetice a dopravě. Do rozhodování o opatřeních na ochranu životního prostředí a klimatu negativně zasáhl také válečný konflikt na Ukrajině a energetická krize.
