Autor první knihy o počítačích se před 100 lety narodil v Praze
Jeho životopis by mohl sloužit jako scénář pro dobrodružný film, napsal o něm kolega z Kalifornské univerzity.
Antonín Svoboda přišel na svět 14. října 1907 do rodiny pražského profesora strojní průmyslovky. Proto se po gymnáziu celkem logicky přihlásil na České vysoké učení technické, k tomu ještě studoval fyziku na Univerzitě Karlově.
Na vojně vyvíjel ochranu proti leteckým útokům a posléze spolu s Vladimírem Vandem v roce 1938 patentoval vyspělý protiletecký zaměřovač. Po mnichovské zradě se Svoboda přihlásil do čs. jednotek ve Francii, ale vyreklamovalo si ho francouzské ministerstvo války.
Okupace Francie zastihla manžele Svobodovy v Paříži. S půlročním synem ujeli na kolech do 600 kilometrů vzdálené Marseille, kde několik měsíců v úkrytu hledali příležitost k odjezdu do zámoří. Nakonec jim pomohl pracovník místní rezidentury firmy Baťa. Na přeplněnou loď nastupoval Svoboda s bicyklem v ruce. Francouzský celník však se slovy „buď vy, nebo kolo“ hodil velociped přes palubu. Plány zaměřovače, ukryté v rámu, skončily na dně moře...
Za války působil Svoboda v proslulém Massachusettském technologickém institutu u von Neumanna, Aikena, Shannona či Wienera. Rok po válce vydal v USA vůbec první monografii na světě věnovanou výpočetní technice (Computing Mechanisms and Linkages). Vyšla také u nás, v Sovětském svazu, Velké Británii a Číně.
V roce 1948 dostal, zřejmě jako dosud jediný Čech, vysoký řád amerického válečného námořnictva.
Na ČVUT se vracel plný ideálů: „Tak jako Švýcarsko je velmoc v hodinkách, mohlo by Československo být velmocí v počítačích.“ Soudruzi však imperialismem načichlého, a dokonce vyznamenaného odborníka začali dusit.
V roce 1950 přechází do nového Ústředního ústavu matematického a buduje oddělení matematických strojů, kde také do roka navrhuje první český reléový samočinný počítač SAPO (naplno začal pracovat počátkem roku 1958, dva roky nato ho zničil požár). Roku 1953 se stává ředitelem Ústavu matematických strojů ČSAV. Realizaci SAPO přenechal technikům, sám začal vyvíjet velký počítač EPOS, ve druhé verzi už s tranzistory (průmyslově vyráběný jako ZPA 600).
Roku 1958 byl jeho ústav vytlačen pod ministerstvo strojírenství. Jednoho rána Svoboda našel ve své ředitelské kanceláři za svým stolem cizího člověka, který utrousil: „Sedněte si někam vedle, já jsem pověřen politicky kontrolovat všechna vaše rozhodnutí.“
V roce 1964 odjel Antonín Svoboda s rodinou a několika kolegy na dovolenou do Jugoslávie a odtamtud všichni uprchli na Západ.
V USA začal pracovat ve výzkumu firmy General Electric v arizonském Phoenixu, roku 1966 nastoupil na Kalifornskou státní univerzitu v Los Angeles. O dva roky později se stal profesorem počítačové vědy a čestným členem mezinárodního Institutu elektrických a elektronických inženýrů.
Roku 1977 se Svobodovi přestěhovali na penzi k synovi do oregonského Portlandu. Ze svého domu viděli až 80 km vzdálenou sopku Mt. Helens. Vzrušení při pohledu na její výbuch v neděli 18. května 1980 ráno Svobodovo nemocné srdce nevydrželo.
