Poslechněte si celý rozhovor s religionistou Vojtíškem v Kontextu:
Od loňského října se postupně dozvídáme o tajném společenství léčitele Richarda z kutnohorska, které fungovalo něco přes šest let. Zneužívání a násilí gradovalo až do sebevraždy vůdce, které asistovaly jeho dvě stoupenkyně. Na „druhý břeh“ mu dopomohly podáním hypnotického léku, sedativy, podřezáním zápěstí a třísla.
Zdeněk Vojtíšek (1963)Religionista, psychoterapeut, poradce pro odpadlíky sekt a lidi přicházející do kontaktu s nimi. Založil Společnost pro studium sekt a nových náboženských hnutí. Vyučuje na Evangelicko-teologické fakultě UK. Před revolucí působil jako laický kazatel Církve bratrské, jejímž členem je dodnes.  |
„Já bych zdůraznil, že násilný konec těch nových náboženských hnutí je velmi výjimečný. Třeba ten Jonestown (osada, kam se přestěhoval Chrám lidu pod vedením Jima Jonese, kde se pomocí jedu otrávilo 900 lidí – pozn. red.) byl v roce 78. To je 50 let. Takových případů naštěstí je úplně minimálně, jen se o nich hodně mluví. A to pak dělá dojem, že to je prostě za každým rohem, ale ve skutečnosti je to velice, velice, velice minimální,“ podtrhává výjimečnost osudu léčitele Richarda religionista Vojtíšek.
Právě Vojtíšek vypovídal u středečního soudu s pachatelkami vraždy jako expert na nová náboženství. Podle něj jsou lídři sekt výlučně narcisové, kteří však nemanipulují záměrně. „Je to určitým způsobem děsivější. On tomu, co káže, sám věří. Tím jsem si téměř jistý. Ani nemusí moc rozkazovat. Ten tzv. charismatický vztah mezi ním a následovníky je založen na tom, že se mu snaží vyhovět, potěšit, odtušit, co by si vůdce přál,“ upřesňuje Vojtíšek.
Pro vznik sekty je charismatický lídr základ, jedno neexistuje bez druhého. „Těžko si představit vznik nového náboženství anebo i politické strany bez lídra, který přijde s novou ideou, kdo řekne, jak se co má a co se má dělat, a určí, kdo je přítel a nepřítel. Naopak je známkou vývoje společenství v druhé generaci, že je schopné uspořádat volby, ustanovit řídící orgán,“ říká religionista.
Kdo jsou ale následovníci sekt? „Vyhledávají je spíše lidé ze střední třídy, inteligentní a vzdělaní, citliví a empatičtí. To proto, že náboženství je nepovinné a odpovídá na jiný balík otázek a potřeb než před sto lety. Hledá smysl a odpovídá na potřebu odpovědí na existenciální otázky,“ vysvětluje Vojtíšek s tím, že právě tato sorta lidí má čas tyto odpovědi hledat a to i na netradičních místech.
V zásadě sektě nejde o to udržet si členy, to by podle Vojtíška bylo příliš náročné. Naopak používají vyhazov z kolektivu jako nástroj loajality. „Když už třeba jsou vyhozeni, tak pak jsou velmi vděční za opětovné přijetí. Společenství se je nesnaží udržet za každou cenu, spíše naopak. Při první známce nízké loajality, pochybností nebo kritiky je člověk vyloučen, ocitá se v těžkých problémech a slouží jako odstrašující příklad pro ty všechny ostatní.“
To, čemu čelí odpadlíci po vyhazovu nebo odchodu ze sekty, je krize víry a věčného zatracení, deprese ze selhání a vzhledem k tendenci sekt izolovat své členy od okolního světa je závažné riziko absence sociální sítě. „Taky se jim všechny vztahy mimo skupinu mohou zdát hrozně povrchní, protože prožívali intenzivní bratrsko-sesterské vztahy,“ poukazuje na úskalí života mimo sektu.
Proč podle Vojtíška nejsou sekty a nová náboženství o tahání peněz z lidí? Proč americké megacírkve a telepastoři třeba nejsou tak hamižní, jak to vypadá? Jsou Legitimní věřitelé ČR a anti-covidismus také sekta? Trpí vůdci sekt od počátku poruchou osobnosti nebo přicházejí s vedením svých nohsledů? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
