Kauza předsednictví: Koalice zatím Vondru drží. Společně čekají na výsledky vyšetřování
PRAHA Sedm set šedesát šest, pět set dvacet pět, čtyři sta devadesát čtyři milionů korun. V zakázce firmy ProMoPro na zajištění audiovizuálních a dalších služeb při českém předsednictví EU padají stále další a další částky.
Podstatná je ale jedna. 27. října 2010 ohlásila Komerční banka na Finanční a analytický útvar ministerstva financí (FAÚ), že její klient ProMoPro se chová podezřele, protože mu na běžném účtu už přes deset měsíců, od 7. ledna 2010 do zmíněného 27. října téhož roku, leží 101 milionů korun. Právě v této částce se skrývá odpověď, zda šlo o předraženou zakázku a na jaký účel byly tyto peníze určeny. Byl to zisk ProMoPro? Nebo částka, kterou se firma někomu chystala poslat dál? Třeba za to, že jí se ziskem zakázky pomohl?
Generální dodavatel českého předsednictví EU od státu postupně inkasoval částku 525 milionů korun za své služby v první polovině roku 2009. Tedy přesněji řečeno tohle je částka, se kterou operují analytici útvaru pro praní špinavých peněz. Majitel firmy Jaroslav Veselý připouští 492-496 milionů, tehdejší vicepremiér Alexandr Vondra mluví o 474 milionech. Úřad vlády včera večer uvedl 551 včetně DPH.
Jako subdodavatele - podle Veselého hrubších prací typu kabeláž - si ProMoPro najalo společnost NWDC. Té poslala 378 milionů. Necelých 46 milionů si na soukromé účty převedli či v hotovosti vybrali manželé Veselí. Podle zprávy FAÚ šlo od 3. února 2009 do 7. ledna 2010 o převod zhruba 14 a půl milionu na účet Jaroslavy Veselé v Komerční bance a více než 30 milionů na účet Veselého tamtéž. Druhého listopadu 2009 Veselá vybrala z účtu ProMoPro půl milionu, její manžel ve dnech od 29. září do 22. prosince 2009 milion tři sta tisíc v hotovosti a od 2. března do 29. prosince 2009 dalších 757 tisíc korun z bankomatu. Veselý zmínil třeba nákup golfového simulátoru.
Po všech těchto transakcích zůstává na účtu ležet oněch 101 milionů korun. „Já nejsem firma, která má na účtu desetitisíce. Co je na tom divného, když mám na běžném účtu desítky milionů? Co jsem s nimi měl dělat? Měl jsem je dát na termínovaný vklad, kde by mi banka dala úrok 0,6 procenta? Potřebuji mít rezervu, abych mohl dělat další akce, když mi náhodou některý klient platí pozdě,“ říká Veselý.
Není ale ochoten vysvětlit, co je zmíněných 100 milionů vlastně za částku. Odmítá sdělit, jaké měla, kromě zaplacení subdodavatele, na akci finanční náklady jeho firma ProMoPro i to, jaký měla čistý zisk z českého předsednictví. „Nebudu vám to říkat, ať to vyšetří policie,“ říká Veselý. V účetní závěrce za rok 2009 má přitom firma uvedenou tržbu 493 milionů a zisk ve výši 64 milionů korun. Ani účetní závěrka tak oněch 100 milionů nevysvětluje.
Právě podle zisku ProMoPra, případně odměn jeho majitelů, manželů Veselých, se dá zjistit, jestli zakázka byla nebo nebyla předražena, nebo zda peníze z ní mohly být určeny pro někoho, kdo si firmu najal. „Jsem tvrdý obchodník. Rozhodně vám můžu říct, že jsem na tom neprodělal. A přitom jsem účtoval nižší ceny, než jsem si bral za španělské nebo německé předsednictví,“ tvrdí Veselý.
Je čím dál víc zřejmé, že 766 milionů, s nimiž se od čtvrtečního startu kauzy operuje, je virtuální částka. ProMoPro skutečně poslala úřadu vlády faktury v této výši. Ten je ale nepřijal a o ceně vyjednával. Dohodli se, že se bude platit méně, což bylo třeba dát účetně do pořádku. V té chvíli se dostávají do hry dobropisy. Ty byly dosud vykládány jako další faktury, které musel stát platit. Jsou ale přesným opakem. V podstatě zápornou fakturou neboli poukázkou na slevu.
Když si zadáte opravu koupelny, firma vám pošle účet na 10 tisíc korun, vy nesouhlasíte, a dohodnete se, že cena bude jen 8 tisíc. Firma vám pak pošle dobropis na dva tisíce, což spolu s fakturou potvrzuje, že cena je 8 tisíc. Obě strany mají v pořádku účetnictví. Možností je pak zrušit (stornovat) původní fakturu a vystavit novou. U vyúčtování ProMoPra vládě se používaly oba způsoby. V osmadvaceti případech se obě strany dohodly na stornu faktur, ve třinácti na zaslání dobropisů. Soupis těchto operací dává dohromady 241 milionů korun. Právě ty jsou rozdílem mezi původními 766 a 525 miliony, které podle FAÚ dorazily ProMoPru na účet.
***
Padni komu padni Vláda premiéra Petra Nečase (ODS) se od jmenování potýkala s řadou skandálů. Na vysvětlení jejich pozadí se většinou ještě čeká. BÁRTA A SLEDOVÁNÍ POLITIKŮ V PRAZE 11
* Deník MF DNES zveřejnil sérii dokumentů, podle nichž bezpečnostní agentura ABL před čtyřmi roky údajně sledovala komunální politiky z ODS v Praze 11. Firmu tehdy vlastnil Vít Bárta, nyní ministr dopravy a faktický šéf VV. * Bárta sledování nejprve popíral. Premiérovi dal čestné slovo, že jeho firma to nebyla. To se však ukázalo jako nepravdivé. Bárta se proto Nečasovi veřejně omluvil. PROVIZE PŘI PODEZŘELÝCH ARMÁDNÍCH ZAKÁZKÁCH * Okolo přípravy podezřelého nákupu minometů pro armádu se točil jeden z prvních vládních sporů. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) při hájení exministra obrany a nyní svého náměstka Martina Bartáka obvinil v LN ministra obrany Alexandra Vondru (ODS), že dříve lobboval ve prospěch nákupu obrněnců Pandur. * V listopadu pak padlo obvinění, že Barták chtěl v roce 2008 peníze za armádní zakázku na vozy Tatra. Popsal to americký exvelvyslanec v ČR, šéf dozorčí rady Tatry William Cabaniss. Obvinění vyšetřuje policie. KORUPCE NA STÁTNÍM FONDU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
* Na sklonku roku otřásla koalicí kauza údajné korupce na resortu životního prostředí, které vedl Pavel Drobil (ODS). Podle exšéfa fondu Libora Michálka na něj poradce Martin Knetig naléhal, aby manipuloval výběrová řízení. * Jako důvod uvedl, že je nutné získat peníze na financování ODS a politické kariéry Drobila. Nečas se Drobila zastal, ten podal demisi. * Opoziční ČSSD kvůli aféře vyvolala hlasování o nedůvěře vládě a VV váhaly s podporou kabinetu. Po schůzce na Hradě hlasovaly pro vládu.
766 milionů korun Na začátku celé kauzy peněz na osvětlení, ozvučení a další služby zajišťované při českém předsednictví bez výběrového řízení firmou ProMoPro se hovořilo o nárůstu z plánovaných 85 milionů na 766 milionů korun. Obě čísla mohou být svým způsobem virtuální.
V rámcové smlouvě, kterou připravoval podřízený tehdejšího vicepremiéra Alexandra Vondry Radomír Karlík, žádná částka není. Tu lze nalézt jen v Karlíkově interním dopisu tehdejšímu šéfovi Úřadu vlády Janu Novákovi ze 13. srpna. V něm se mluví o tom, že „při současném stavu kalendáře akcí“ bude v KCP při předsednictví 170 akcí a „celková výše plnění pronájmu audiovizuální a tlumočnické techniky dosáhne pro tyto akce přibližně 70 mil. Kč“. Pro „jednání na ministerské úrovni“ pak „dle přiložených ceníků představuje výdaj ve výši přibližně 15 mil. Kč“.
V listu je ale zároveň zmíněno, že v době podpisu smlouvy „není možné určit konečný počet zasedání a k nim vázaných požadavků zajištění“ po dobu předsednictví, a proto je smlouva rámcová a bez částky. Vondra navýšení vysvětluje tím, že ProMoPro nakonec zajišťovalo mnohem více akcí i služeb.
Zmíněných 766 milionů nemusí být faktická částka, kterou stát nakonec firmě ProMoPro zaplatil. Společnost 766 milionů Úřadu vlády skutečně fakturovala. Ve 28 případech ale došlo ke stornu faktur, ve třinácti případech se vše řešilo zasláním dobropisů.
Údaje o tom, kolik stát firmě ProMoPro zaplatil, se liší. Podle finančního analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) to bylo 525 milionů, Vondra říká 474 milionů, majitel ProMoPro Jaroslav Veselý uvádí čísla od 492 do 496 milionů. Úřad vlády večer uvedl 551 milionů včetně DPH. Z této částky ProMoPro zaplatilo 378,5 milionu společnosti NWDC, která velkou část prací zajišťovala.
Vychází-li se z údajů FAÚ, zůstalo na účtu ProMoPro zhruba 147 milionů korun. Z nich si manželé Veselí od 3. února 2009 do 7. ledna 2010 převedli na své účty nebo vybrali v hotovosti zhruba 46 milionů korun. Asi 101 milionů zůstalo na účtu ProMoPro minimálně do 27. října, kdy se Komerční banka obrátila na FAÚ.
