PRAHA Skoro čtvrtinu společností v ČR postihl loni minimálně jeden případ hospodářské kriminality. Vyplývá to z celosvětového průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers. Nejčastěji se ve firmách krade, korumpuje a uplácí. S majetkovou zpronevěrou - tedy s tím, že firmám někdo ukradl finanční prostředky - se setkalo šedesát procent českých firem v průzkumu, kterého se účastnilo přes tři tisíce společností z celého světa. Z Česka jich bylo třiaosmdesát.
Podle průzkumu PwC je ale na tom Česko s hospodářskou kriminalitou proti světu či středoevropskému regionu dobře, alespoň podle toho, jak firmy situaci v tuzemsku vnímají. Průměr střední a východní Evropy totiž činí 34 procent firem, které se loni staly obětí hospodářské kriminality, celosvětově pak třicet procent.
Platí, že čím větší je společnost, tím častěji se setkala s alespoň jedním případem hospodářské kriminality. Skoro polovina firem s více než tisícovkou zaměstnanců zaznamenala během roku alespoň jeden případ kriminálního jednání, zatímco u firem pod dvě stě zaměstnanců to bylo jen patnáct procent. Nejvyšší míru zasažení hospodářskou kriminalitou hlásily ruské firmy (71 %), z Jižní Afriky (62 %) a keňské (57 %). Nejméně pak podle PwC finanční zločiny bují v Nizozemsku, Turecku a Japonsku.
V krizi letí zkreslování výsledků Podle manažerky oddělení forenzních a vyšetřovacích služeb PwC Kateřiny Halásek-Dosedělové dvě třetiny českých firem v průzkumu zdůraznily, že se riziko podvodu loni zvýšilo hlavně kvůli snížení stavu zaměstnanců, což vedlo ke kumulaci funkcí, a zaměření managementu společnosti hlavně na samotné přežití firmy. Na řízení rizik tak zbylo méně času.
Výsledkem jsou pak podvody, nejčastěji podle PwC ze strany řadových zaměstnanců společností kvůli obavě ze ztráty zaměstnání.
Šedesát procent firem pak vnitřně ospravedlnilo podvodné jednání svých pracovníků tím, že „když konkurence uplácí, tak my také můžeme,“ řekla Dosedělová. To je podobné číslo jako ve zbytku středoevropského regionu, nicméně celosvětově to připouští jenom pětatřicet procent firem.
Nejčastěji se firmy setkaly s majetkovou zpronevěrou. „Druhou příčku zaujímaly účetní podvody, s nimiž se setkalo padesát procent společností, které zasáhla hospodářská kriminalita. Hlavním důvodem byla snaha získat úvěry či jiné zdroje financování,“ uvedla Dosedělová důvody, které vedly zaměstnance či manažery firem k falšování finanční situace společnosti. To je výrazně více než v celosvětovém měřítku, kdy se s účetními podvody setkalo osmatřicet procent firem v průzkumu.
S hospodářskou kriminalitou má problém i policie Slavné to v Česku není ani s odhalováním podvodů. Z průzkumu vyplývá, že více než polovina podvodů byla odhalena náhodou nebo pomocí interního nebo externího oznámení, tedy pomocí prostředků, které jsou zcela mimo kontrolu managementu firmy. „Pro mne to je signál, že podvody se dějí, ale společnosti nemají dobře nastavené systémy řízení rizik a vyřešenou otázku vnitřní kontroly,“ řekl partner PwC Jiří Moser. Skutečná míra hospodářské kriminality je tak podstatně vyšší, jenomže na ni jednotlivé firmy vůbec nepřijdou.
Hospodářská kriminalita je problémem i podle policejních statistik. Ve firemní sféře řešila policie letos do konce září skoro 23 tisíc trestných činů, z toho jich úspěšně objasnila 9853, tedy necelých třiačtyřicet procent. Loni to bylo ve stejném období přes pětadvacet tisíc trestných činů, z čehož policie objasnila přes 47 procent. Hospodářská kriminalita podle statistik tradičně kvete nejvíc v Praze.
