Přeháněním způsobíte senzaci! Tímhle starým dictem nevalných novinářů a politiků se k mému zármutku řídí poslední dobou pan Bohumil Doležal, ale v článku Propast, která se prohlubuje (LN 28. 1.) dosáhly oscilace jeho představivosti výkyvů přímo úměrných ztrátě soudnosti. A to u nás máme slušnou tradici bonmotů o spálené zemi české při nepatrném zhoupnutí ekonomického růstu, o propadech na burze, kdykoli jde o halířové ztráty, o sarajevském atentátu, který nebyl ani atentátem na předsedu vlády, ani se neodehrál v Sarajevě.
Doležal, přestože nepovažuje zvolení Švejnara ani v nejmenším za pravděpodobné, tak na nás pouští hrůzu z nezvolení Klause, jako bychom byli činnými aktéry dramatu, jako by nevěděl, že většina voličů čte Blesk a nikoli Lidové noviny (77,7 procenta, STEM). Přestože „prezidentská funkce není příliš významná“, případná nevolba způsobí podle něj rozvrat v ODS a možná i pád předsedy strany, bude vítězstvím spiklenců kolem exprezidenta Havla, bude triumfem ČSSD a komunistů! A ti jak známo usilují o eliminaci ODS (analogické Benešovy poválečné likvidaci agrárníků) a chtějí zavléct Česko do „azimutů“ ruské imperiální politiky. Snad jsem to nezkreslil.
Případný Švejnarův úspěch triumfem levice nebude Rád bych uklidnil ustrašené čtenáře, kteří by snad propadali panice, že tahle bouře se odehrává jenom ve skleníku hlavy páně pisatelovy. Duel dvou kandidátů na prezidenta je nudný jak činže, právě proto, že o nic nejde. Funkce je sice majestátní, ale politicky slabá, a tak nelze slibovat nic než důstojnou reprezentaci, případně změnu figury - galionsfigur, jak říkají Němci, která jen vlnám vévodí.
Švejnar nebude triumfem komunistů a socialistů, protože je pro ně jen zástupným kandidátem, a nenechá se zavléct do špinavých vod české politiky. Tihle mírní lidé a profesoři, zvláště s anglosaskou výchovou, jsou umanutí, když jde o jejich čest a důstojnost, a Švejnara znám. Srovnávat dnešní situaci s Benešem, s nástupem totalitarismu - to už je opravdu na hlavu! A co se týče těch tajemných „azimutů“ ruské imperiální politiky, což o to, Rusové by rádi, a v mezinárodním měřítku škodí víc než komunisté v našem parlamentě (uran pro Irán), je to ale, jako když na mrtvole rostou fousy. Když šéf ruského generálního štábu hrozí raketami neviditelnému nepříteli, je to sice ošklivá rétorika; zároveň poněkud směšná na pozadí dlouhodobě upadajícího arsenálu ruských strategických zbraní, rozvratu v ruské armádě a demografického propadu. Ruské čtvrtě vyrůstají ve všech městech a letoviscích Západu jak houby po dešti. Ani Gruzie, Ukrajina a baltské republiky se Ruska nijak zvlášť nebojí.
ODS je dnes už pevně zakotvena v českém politickém prostoru a žádný dočasný „propad“ preferencí, natož prezident, to nezmění. A pokud v příštích volbách dostane na frak, tak si to plně zaslouží. V době mírné světové recese stoupnou našim dvěma třetinám obyvatel daně (součet) a poplatky! V době ekonomického útlumu snižují rozumné vlády daně a posílají úředníky, nikoli matky malých dětí, do výroby!
O autorovi| Alexander Tomský, publicista
