Podhradí je typickým příkladem obcí, kde se museli s hrozbou velké vody naučit žít. „V sousedství řeky jsou hlavně rekreační objekty,“ říká starosta Oldřich Tesárek. Obyvatel se tak většinou dotknou zaplavené cesty a sítě, ale pokud nejsou majitelé domů nablízku, musí je sehnat a upozornit. Sami vlastníci neoficiálně přiznávají: vždy pečlivě zvažujeme, zda se obrátit na pojišťovnu, aby pak nevypověděla smlouvu a bylo možné žádat pomoc při větší škodě. „Jsme těsně nad Vranovskou přehradou, voda teče z Rakouska, není, jak ji zregulovat,“ připomíná jeden z místních.
Povodí Moravy nyní v Podhradí pročistilo koryto řeky, takže se průtok zvýšil. Řešení ale přinese až nová hráz, která připadá v úvahu nejdříve příští rok. A pak budou ti nepojištění čekat, za jak dlouho vymizí z map, kde mají pojišťovny zanesené vyšší riziko velké vody.
V Podhradí ale nejsou sami, kdo čekají na státní investice. Podobně jsou na tom v Krnově a v dalších obcích na řece Opavě. Tam čekají na stavbu přehrady Nové Heřminovy, která má podle posledních plánů začít v roce 2015. Stále ale není jasné, zda na ni v té době budou peníze. Opava přitom opakovaně ohrožuje domy a také tam už mají potíže s pojišťovnami.
Ty začaly zohledňovat nejen klasické záplavy a povodně, ale také tzv. bleskové. Potvrdili to zástupci většiny pojišťoven. „Pojištění kryje nahodilé události. Nemůže krýt jevy, které se opakují pravidelně téměř každý rok,“ uvedl už dříve mluvčí Kooperativy Milan Káňa. Zaplavené obce pojí lávka v poli Povodně pravidelně postihují obyvatele Unčína na Žďársku. Při tání sněhu se koryto řeky Svratky rozlije několikrát za zimu. Kry se v Unčíně hromadí kvůli nevhodnému profilu a tvaru říčního koryta. Koncem letoška by jej proto dělníci měli začít upravovat.
Koryto má výhodu – patří státu. Naopak stavba suchého poldru u Teplic nad Bečvou, který by ochránil blízké obce a pomohl třeba i Troubkám, stojí na problémech spojených s pozemky.
Stát zdůrazňuje, že investice do protipovodňových opatření mají smysl na určitých místech. Například v Rohatci na Hodonínsku by byla třeba až čtyři metry vysoká a kilometr a půl dlouhá hráz podél Mlýnského ramene Moravy. Je efektivnější než v sevřených údolích, kde i ministerstvo životního prostředí vidí problém v nevhodné zástavbě a kam už navíc lze hráze těžko umístit.
Mimochodem někde si lidé na vodu zvykají po svém: S každoročním rozlitím Orlice počítají v poli u cesty mezi Krňovicemi a Třebechovicemi pod Orebem. Zbudovali tam podél cesty lávku, která i obce odříznuté vodou spojí.
