Sobota 13. dubna 2024, svátek má Aleš
130 let

Lidovky.cz

Poláci se vrací k chovu zubroňů

Česko

BĚLOVĚŽ Rychle přibývali na váze, vydrželi venku v mraze i horkém létě, jejich maso bylo chutné a navíc s nízkým obsahem cholesterolu. Samci ale byli neplodní. Proto skončili polští zemědělci s křížením zubrů a skotu. Ve východopolském Bělověžském národním parku chovají ještě jeden pár.

První pokusy s křížením zubrů učinili Poláci v polovině 19. století. „V roce 1847 Leopold Walicki začal s křížením a získal tímto způsobem patnáct kusů,“ řekl ČTK nadlesní parku Jerzy Dackiewicz. Na začátku dvacátého století s pokusy pokračovali ruští odborníci na Krymu a po druhé světové válce se průzkumy v této oblasti vrátily zpátky do Polska. Čtyři kusy vychovali v Plocku a v roce 1958 se křížení přestěhovalo do Bělověžského národního parku. „Do roku 1976 se narodilo 71 kříženců,“ doplnil.

Problém byl s plodností samců. Samice sice plodné byly, ale po opakovaném křížení v genech převažoval buď zubr, nebo kráva. V jednom hospodářství ve Velkopolském vojvodství se ale k chovu kříženců zase vracejí.

Jméno dali křížencům čtenáři časopisu Przekrój, když v roce 1967 vyhrál „zubroň“. Všichni byli nadšení hlavně kvůli rychlému růstu váhy zvířete. Tele zubroně váží od padesáti kilogramů, po třech měsících mají až dvě stě a po roce i šest set kilogramů. Dospělí samci pak váží i tunu. Navíc díky jedinečné chuti masa zvířete se stal oblíbenou pochoutkou v těch „lepších“ restauracích. „Jezdili si pro něj hlavně Němci a Italové, prodalo se všechno,“ řekl Dackiewicz.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!