Podle jeho slov přetrvávají v ČR problémy s odbytem geneticky modifikované kukuřice. „V případě prodeje mimo podnik odběratelé upřednostňují nemodifikovanou kukuřici, neboť Bt kukuřici je nutné označovat a tím i oddělovat od ostatní produkce,“ vysvětlil. Osivo Bt kukuřice je navíc dražší než osivo klasické a pěstitelé se v době hospodářské recese více než kdy jindy snaží šetřit na vstupech.
Meziročně nižší je v současnosti také výkupní cena komodity, což podle něj snižuje efekt navýšení tržeb při absenci škůdce zavíječe, proti němuž je Bt kukuřice odolná.
Rozloha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí přitom ještě loni meziročně vzrostla o více než 3000 hektarů a byla přibližně třicetkrát větší než v roce 2005, kdy bylo pěstování Bt kukuřice povoleno. O 40 se loni meziročně zvýšil také počet pěstitelů plodiny.
Celosvětově seGMplodiny podílejí na světových plochách již jednou desetinou a odborníci očekávají další výrazný nárůst jejich podílu. GM původu je například 70 procent světové produkce sóji. Největší plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami se nacházejí v USA, Argentině a Brazílii.
Evropská unie však pod tlakem zelených organizací zůstává k pěstování GM plodin skeptická a v jejich výsadbě zaostává za ostatním světem. Na celkových osetých plochách v EU se pěstování GM plodin podílí pouze 0,1 procenta.
Unijní předpisy v současnosti povolují z GM plodin pěstovat pouze geneticky modifikovanou kukuřici, a to za velice přísných podmínek. Bt kukuřici v loňském roce pěstovalo sedm zemí EU na ploše zhruba 107 00 hektarů, když jednoznačně největším pěstitelem zůstalo Španělsko, Česku patřila druhá příčka. Podle informace z ministerstva zemědělství nově zakázalo pěstování GM plodin také Německo.
Proti pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě vystupující ekologické organizace, které se obávají nekontrolovaného šíření upravených plodin mezi původní druhy. Za hlavní rizika označují také jejich údajné toxické vlastnosti a možné alergenní reakce. GM plodiny podle nich zvyšují spotřebu pesticidů a umožňují vznik odolných škůdců či virových chorob.
Podle zastánců GM plodin jejich pěstování naopak snižuje chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu či snižuje výjezdy zemědělské techniky.
***
Pěstitelé se při hospodářské recesi snaží ušetřit více než kdy jindy
