OSTRAVA Rozdíly mezi vnitřkem romských bytů a okolím jejich obydlí jsou jen jednou z informací, které dostanou policisté z Ostravska při zvláštním „romském“ vzdělávacím kurzu.
„Policista by měl například vědět, že mnozí Romové jsou tak hluční proto, že jsou tak emocionální,“ přibližuje obsah přednášek kriminalista Jaroslav Suchý. „Vysvětlujeme policistům zvyky minority, její tradice i chování. Policisté by se měli naučit, jak s minoritou pracovat,“ tvrdí.
Kurzy pro policisty zavedli nejprve přímo v krajském městě, nyní už proškolují policisty i v dalších místech kraje, například v Karviné. Jednou z přednášejících expertek na romskou problematiku je Alena Šarochová, ředitelka azylového domu v Karviné. Právě ona včera začínajícím policistům promítala fotografie popisující bezútěšnost jednoho z chudinských ghett - karvinského Sovince. Vzápětí ale ukazovala i fotografie interiérů bytů ze stejné lokality. Zatímco exteriéry a okolí domu vypadají strašně, byty jsou úhledné a uklizené. „Podívejte se, jak to vypadá uvnitř,“ vybízela Šarochová policisty.
„Byla bych ráda, abyste věděli, že jsou mezi nimi i fantastičtí lidé,“ uvedla ředitelka Šarochová. Stejně tak přesvědčoval své kolegy i Suchý. „Často jsou to lidé vzdělaní, slušní a jejich děti chodí do škol.“ Oba přednášející připustili, že existují i opačné případy. Podle Suchého je nejhorší situace ve střední generaci Romů. „S dětmi, když si trochu dáte záležet, se domluvíte. Domluvíte se i se starými. Ti ještě byli zvyklí, že musí chodit do práce,“ konstatoval policista.
Kurzy navazují na policejní tábory pro romské děti Severomoravští policisté již několik let pořádají dětské tábory, které se oficiálně nazývají dětské tábory pro sociálně slabé vrstvy, kterých se zúčastňují především mladí Romové. „Na Ostravsku se nám s dětmi daří hodně spolupracovat. Jejich rodiče už ale asi většinou nezměníme,“ přiznává Suchý.
O zkušenostech s Romy chodí policistům přednášet i Irena Kurstová z občanského sdružení Vzájemné soužití. Právě to přišlo před pěti lety s projektem policejních asistentů - dvě z nich pomáhaly navazovat vztahy mezi romskou komunitou a policií. I přes delikátnost celé operace je Irena Kurstová po pěti letech přesvědčena, že projekt se podařil. Především ustoupil problém lichvářů, který ještě nedávno romskou komunitu sužoval. „Lichvu se podařilo minimalizovat, sami lichváři dostali strach,“ uvádí. Policejní asistentky, které se kvůli novým předpisům nazývají terénními pracovnicemi, prý mezi Romy a policií dokázaly alespoň v některých případech vybudovat pocit důvěry. Nyní tři terénní pracovnice Vzájemného soužití pečují o romské komunity především v ostravském Přívoze nebo ve Slezské Ostravě.
Lichváře vystřídaly finanční společnosti Jak se policisté i experti na romskou problematiku shodují, po lichvářích se nyní staly obrovským problémem v romských komunitách finanční společnosti, které půjčují peníze velice jednoduše, a přitom velice draze.
Jako příklad uvedli včera zainteresovaní příběh romské ženy, které jistá společnost sice půjčku odmítla, ale už za vyhotovení nesouhlasu si naúčtovala čtyři tisíce korun. Protože je žena nezaplatila, dluh jí kvůli úrokům vyrostl už na sedmnáct tisíc. „Takové půjčování peněz. To je přece jasná lichva, zneužití nouze,“ ozval se během přednášky o praktikách finančních společností jeden z policistů. „Bohužel není. Ty společnosti to mají perfektně právně ošetřené,“ odpovídal Suchý. „Pořád Romům radíme, ať si nepůjčují peníze, ale někdy je každá rada těžká,“ připouští Kurstová. Zadluženost vede samozřejmě k větší kriminalitě. Nadějí na změny v neutěšené situaci jsou podle expertů děti a jejich výchova. Ale ani s tou to není jednoduché.
„Podle našich průzkumů až devadesát pět procent dětí z vyloučených lokalit nenapadne, že by mohly tyto lokality vůbec někdy opustit. Nepřipouštějí si dostupnost práva. Ani jedno dítě nenapadlo, že by měli přijít policisté a něco vyřešit,“ řekla včera policejním nováčkům Alena Šarochová z karvinského azylového domu.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
