Pátek 14. června 2024, svátek má Roland
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Politická orientace zapsaná v genech

Česko

Dědičná informace může ovlivnit, komu dáme ve volbách svůj hlas. Geny nejspíše rozhodují rovněž o tom, zda se k volební urně člověk vůbec vydá.

Mám dát přednost Švejnarovi, nebo raději Klausovi? Rozhodování poslanců a senátorů při volbě prezidenta závisí především na stranické příslušnosti, případně na více či méně zřejmé dohodě a ujednání. Jak ale ukazují některé vědecké výzkumy, může mít preferování určité politické strany nebo osobnosti také hlubší příčiny.

Sledování dvojčat ve Spojených státech a v Austrálii například naznačila, že rozhodování u volební urny souvisí s geny. Američtí neurologové zase nedávno zjistili, že mozek konzervativců a liberálů reaguje na určité podněty odlišně.

Dvojčata promlouvají Po stopách vlivu genů na politickou orientaci se vydal John Alford z Rice University v Houstonu. Do své studie zahrnul 30 tisíc dvojčat z amerického státu Virginie, a to jak jednovaječných (jsou geneticky totožná), tak dvojvaječných (sdílejí spolu jen polovinu dědičné informace). Alford s kolegy mimo jiné studoval jejich společenské postoje a politickou orientaci, uvádí časopis American Political Science Review.

Vědci zjistili, že jednovaječná dvojčata odpovídají na politické otázky shodněji než dvojvaječná. To naznačuje, že politické názory mohou být určitým způsobem zakódovány v genech. V odpovědi na dotaz, jaký majetek zdanit, se například shodly čtyři pětiny identických a jen dvě třetiny neidentických dvojčat. Velikost rozdílu ve výsledcích mezi zmíněnými skupinami sice není závratná, k podobným závěrům však dospěli i další vědci.

Už v roce 1986 hodnotil australský genetik Nick Martin společenské postoje 4500 párů dvojčat. Taktéž se ukázalo, že jsou ve valné většině určeny geneticky. Prostředí, ve kterém člověk vyrůstá, nemá podle Martinovy studie otištěné v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences takový vliv.

Svádět rozhodování u volební urny na jediný gen je ale podle odborníků rozhodně přehnané. Určitá písmena dědičné výbavy však pomáhají modelovat charakterové rysy a ty následně ovlivňují politickou orientaci, poznamenává Frank Sulloway, psycholog z Kalifornské univerzity v Berkeley, na stránkách posledního vydání časopisu New Scientist.

Strach ze smrti a konzervativní názory Souvislost mezi osobnostními charakteristikami a politickou orientací podrobil rozsáhlému zkoumání John Jost z univerzity v New Yorku. Společně s kolegy v roce 2003 analyzoval 88 studií zahrnujících údaje o 20 tisících lidí z dvanácti různých zemí. Výsledky zveřejněné v časopise American Psychologist prokázaly řadu očekávatelných, i poměrně překvapivých souvislostí. Lidé se sklony ke xenofobii patří k voličům extrémní pravice. Osoby, které v testech vykazovaly vysoké skóre na škále měřící strach ze smrti, byly například téměř čtyřikrát častěji zastánci konzervativních myšlenek. Milovníci dogmat pohlíželi na svět konzervativněji, lidé ochotní sbírat nové zkušenosti se řadili spíše mezi liberály. Výzkum dále ukázal, že přívrženci konzervativních názorů dávají přednost malbám, básním i hudebním skladbám, které jsou spíše jednodušší a neobsahují dvojsmyslnosti.

Velmi silnou spojitost našel John Jost mezi politickou orientací a otevřeností. Ta podle psychologů zahrnuje schopnost přijímat nové myšlenky, toleranci k odlišnostem a zájem seznamovat se s jiným kulturním prostředím. Lidé, kteří v testech vykazovali velkou otevřenost, byli dvakrát častěji liberálního zaměření, uvedl časopis Journal of Research in Personality.

Některé povahové rysy spojené s otevřeností jako například komunikativnost a přátelskost jsou podle odborníků ovlivněny množstvím neurotransmiterů v mozku. Tyto chemické látky, které zajišťují výměnu informací mezi jednotlivými nervovými buňkami, podléhají genové kontrole. Určitý gen tak může ovlivnit, jak je člověk otevřený, a tím následně i jeho politickou orientaci.

Přiřadit konkrétní gen třeba ke konzervativismu vědci zatím nedovedou a podobně jasné souvislosti se nejspíše nepodaří objevit ani v příštích letech. James Fowler z Kalifornské univerzity v San Diegu však vysledoval souvislost mezi geny a rozhodováním, zda jít volit, nebo zůstat doma. Cesta k volební urně má podle něj emocionální rozměr. Voliči zpravidla pohlížejí na preferovaného kandidáta s určitou mírou důvěry. To podle Fowlera naznačuje, že se na rozhodování podílejí dva geny označované 5HTT a MAOA. Oba pomáhají kontrolovat hladinu serotoninu, neurotransmiteru, který ovlivňuje oblasti mozku spojené s důvěrou a mezilidskými vztahy.

James Fowler sledoval 2500 dospělých Američanů. Ve studii, kterou má zveřejnit časopis Journal od Politics, uvedl, že lidé s verzí genu MAOA efektivněji regulující serotonin se proti ostatním zúčastňují voleb 1,3krát častěji. Podobný dopad se prokázal i v případě 5HTT.

Ve hře jsou i další geny. Ira Carmen z University of Illinois v městečku Champaign uvažoval v dubnu na výroční konferenci Středozápadní asociace politických věd v Chicagu nad vlivem genu D4DR. Ten se podílí na regulaci neurotransmiteru dopaminu, jehož vysoká hladina může vést ke vzniku úzkostné poruchy.

Ira Carmen na stránkách časopisu New Scientist spekuluje, že dopamin souvisí s potřebou dát věcem určitý řád. Varianta genu D4DR mající na svědomí vyšší hladinu tohoto mozkového „pošťáka“ se častěji vyskytuje u konzervativců. Ira Carmen připravuje výzkum, během něhož zmíněnou tezi ověří.

„Všechny tři jmenované geny souvisejí s metabolismem látek, souhrnně označovaných jako biogenní aminy - patří k nim dopamin, adrenalin, noradrenalin a serotonin. V mozku i v periferním nervstvu plní celou řadu funkcí od psychických až po motorické. Tyto geny mají širokou škálu působnosti,“ poznamenává profesor Pavel Mareš z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Ovlivňují tedy mnohem více dějů, než je zmiňováno ve studiích vědců.

Lov správných písmen Nejen zkoumání dědičné informace, ale dokonce i aktivita mozku může souviset s politickou orientací. David Amodio, neurolog z univerzity v New Yorku ukázal, že se u zastánců konzervativních a liberálních názorů jinak „zapíná“ oblast mozku označovaná ACC (Anterior cingulate cortex).

„Je součástí okruhu důležitého pro motivované jednání. Kromě toho je cingulární kůra „namočená“ i v dalších funkcích, mimo jiné i v emocích,“ vysvětluje profesor Mareš. Kromě toho se ACC považuje za spojnici mezi levou a pravou mozkovou polokoulí a zpravidla se zapojuje do řešení problematických situací. Například vyhodnocuje protichůdné informace.

A jak výzkum probíhal? Každý ze 43 účastníků Amodiova pokusu nejprve zhodnotil, zda se pokládá za liberála či konzervativce. Pak dobrovolníky čekal jednoduchý test: seděli před počítačem a museli rychle zmáčknout klávesu s písmenem, které viděli na obrazovce. Vědci je „ukolébali“ tím, že jim v 80 procentech z celkových asi 500 případů promítli stejné písmeno. I když došlo ke změně, mnozí účastníci v rychlosti automaticky zmáčkli „nacvičenou“ klávesu. Konzervativci, jako by postupovali v souladu se svým přesvědčením, se chyby dopouštěli častěji.

Vyšetření mozku dobrovolníků přineslo další zajímavé informace. Jak vědci uvedli v časopise Nature Neuroscience, zaznamenali u liberálů dvojnásobnou aktivitu v oblasti ACC.

„Výzkum je velmi zajímavý, i když závěry považuji za přehnané. Silně pochybuji o tom, že existuje striktní dělicí čára mezi liberály a konzervativci, spíš si myslím, že jde o rozdíl statistický,“ poznamenává profesor Mareš.

Sebehodnocení v dotaznících může být velmi subjektivní, upozorňují kritici studie. Vadí jim také poměrně malý počet účastníků experimentu. Evan Charney z Duke University kritizuje, že jsou konzervativci zjednodušeně vykreslováni jako milovníci stereotypů, zatímco liberálové mají nálepku lidí s otevřenou myslí. Upozorňuje také, že studie sledující dvojčata neodlišovala vliv genů a vnějšího prostředí.

Stejný názor zastává i český neurofyziolog Pavel Mareš: „Dvojčata jsou obvykle vychovávána zcela identicky. Kdyby autoři výzkumů měli (byť nevelkou) skupinu identických dvojčat, která krátce po narození přišla do úplně odlišných podmínek, přinesla by studie mnohem přesvědčivější výsledky.“

Vědci zaznamenali u liberálů dvojnásobnou aktivitu v oblasti mozku označované ACC

Lidé, kteří měli větší strach ze smrti, patřili častěji k zastáncům konzervativních myšlenek

O autorovi| Eva Hníková, redaktorka LN

Autor: