PRAHA Požadavky na Česko, aby přispělo na pomoc Řecku, jsme nezaznamenali. Naše země navíc nemá v současnosti prostředky na to, aby posílala do Řecka záchranné miliardy. Shodují se na tom domácí politici v reakci na informace Lidových novin, podle kterých se v rámci vyjednávání o celoevropské pomoci zadluženému Řecku uvažovalo o zapojení všech členských zemí EU, tedy i Česka. To mohlo podle jednoho ze scénářů zaplatit 369 milionů eur, tedy zhruba 9,5 miliardy korun.
„Participaci Česka bych viděl jako obrovský problém. Zejména proto, že s výjimkou Portugalska jsou země, o kterých se v souvislosti s pomocí mluví, bohatší, než je Česká republika. To je svérázná solidarita od chudších k bohatším,“ řekl volební lídr ODS Petr Nečas.
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek zdůraznil, že Česko se na pomoci Řecku podílí přes Mezinárodní měnový fond. Na ten přispívá zhruba 26 miliardami korun. „Obtížně si umím představit, že by bylo v silách Česka se v této chvíli dále podílet na stabilizaci eurozóny,“ upozornil Kalousek.
Země mimo eurozónu jsou černými pasažéry, mají pomoci Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka připustil, že o pomoci Řecku by mohli diskutovat i Češi. „Myšlenku pomoci Řecku nelze bez širší diskuse odmítat. Pokud by eventualita nastala, je nutné, aby proběhla debata, abychom si analyzovali, zda nám to umožňuje situace veřejných rozpočtů, a pak se s chladnou hlavou rozhodli,“ uvedl Sobotka.
Dodal však, že primární odpovědnost za pomoc Řecku nesou nyní státy eurozóny. Česko by podle Sobotky mělo být v druhé linii případné pomoci Řecku.
Možnost, že k pomoci stabilizovat eurozónu budou vyzvány i země, ve kterých se eurem neplatí, vzroste v případě, kdyby finanční pomoc potřebovaly kromě Řecka i další země, tvrdí analytik Nicolas Verón z bruselské společnosti Bruegel. „Kdyby se krize eura šířila i do jiných zemí, mohl by nastat rychlý obrat, “ řekl Verón LN. Uvedl přitom, že participovat na stabilizaci eurozóny je i v zájmu zemí mimo eurozónu.
„Není od věci tvrdit, že země mimo eurozónu jsou de facto černými pasažéry eurosystému, a tudíž by mělo být také v jejich zájmu se podílet na stabilizaci eurozóny,“ tvrdí Verón. Guvernér Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet potvrdil, že zodpovědnost leží na zemích eurozóny a že je na nich, aby se dohodly na koordinaci záchranných balíčků.
Začlenění zemí mimo eurozónu do stabilizace eurozóny připouští i Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. „Participace evropských zemí mimo eurozónu by byla žádoucí z politické perspektivy. Solidarita mezi členskými zeměmi je totiž principem EU, nikoliv eurozóny,“ řekla LN mluvčí OECD Bochra Krioutová.
Dodala však, že s ohledem na ekonomickou sílu eurozóny a zemí mimo eurozónu by ale začlenění zemí mimo eurozónu do programu stabilizace nemělo být přeceňováno.
***
Tři scénáře
Plán české pomoci
Řecku. Neoficiální studie
Evropské unie posuzující
následnou pomoc
krachujícímu Řecku
ve třech variantách.
Dvě z nich vycházejí
z únorového
německého návrhu,
podle něhož by měla
být celková suma
pomoci rozdělena
mezi jednotlivé státy
EU podle jejich podílu na
základním jmění Evropské
centrální banky. Nakonec
se rozhodlo, že břímě
pomoci kromě MMF
ponesou jen země
platící eurem.
(Dokument
obsahuje
i překlepy,
pozn. red.)
