Pondělí 27. května 2024, svátek má Valdemar
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Pomoci může i mrazák

Česko

Novinka u českých záchranek - Zchlazování pacientů může zachránit stovky životů ročně

PRAHA Ochlazování pacientů zresuscitovaných po srdeční zástavě začalo být oficiálně doporučováno před třemi lety. To, že chlad v takových případech pomáhá, ale zdravotníci předpokládali už dlouho. „První úvahy o tom, že podchlazení organismu má při srdeční zástavě pozitivní vliv, se objevily už ve 30. a 40. letech 20. století. V té době to ale byla jen domněnka,“ uvádí Anatolij Truhlář ze Zdravotnické záchranné služby a Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Ktěmto úvahám vedly případy lidí, kteří se topili ve studené vodě nebo skončili pod lavinou. Řada z nich překvapivě přežila bez poškození mozku i déletrvající srdeční zástavu. „Jsou extrémní případy, kdy lidé přežili pod lavinou s hlubokým podchlazením několik hodin, měli zástavu krevního oběhu, byli hluboce podchlazeni a nakonec dopadli co se týká mozkových funkcí dobře,“ vysvětluje Truhlář. O hypotermii se zmiňuje i zakladatel moderní neodkladné resuscitace, badatel Peter Safar. „Už v šedesátých letech, kdy byla teprve objevena účinnost zevní srdeční masáže, uváděl Safar hypotermii jako součást péče o nemocné po resuscitaci,“ říká Truhlář.

První dostatečné vědecké důkazy o tom, že řízeně ochlazení pacienti mají po resuscitaci větší šanci na přežití a malé nebo žádné následky, přišly až v roce 2002. Tehdy bylo odborníky v čele s australskými týmy publikováno několik přesvědčivých studií. V roce 2005 se objevila hypotermie v doporučeních pro resuscitaci, která jsou platná pro nemocnice po celém světě. Přesto ji dosud neprovádějí všechny.

Na záchranky má tato metoda ještě těžší cestu. Je totiž nutné najít metodu, která bude nejen účinná, ale i nenáročná na prostor a jednoduchá, aby nezdržovala.

Metod vhodných pro záchranné služby je více, nejčastěji se hovoří o studených infuzních roztocích, které také používají také v pilotním projektu ve Středočeském a Královéhradeckém kraji. Poslední novinkou jsou například chladicí fólie s grafitovou náplní, které používají záchranáři ve Vídni.

Před zahájením projektu, který má jasně definovat postup při ochlazování ledovými infuzemi, záchranáři občas improvizovali. Ještě před zahájením zmíněného pilotního projektu provedl jeho vedoucí Roman Škulec první zdokumentované improvizované ochlazení pacienta na záchrance.

Loni v půli července vyjela sanitka s jeho posádkou do středočeských Hudlic, kde zkolaboval 77letý muž. Než dorazili záchranáři, prováděli umělé dýchání a srdeční masáž s pomocí telefonní operátorky záchranky příbuzní muže. Ti byli také po příjezdu záchranky a obnovení činnosti srdce ochotni nechat ve svém mrazáku vychladit roztok.

„Vnučka byla posádkou požádána o vložení vaku s 500 ml fyziologického roztoku do domácího mrazicího boxu a po konečném zajištění pacienta a uložení do sanity byl roztok k dispozici,“ uvádí tisková mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková.

„Záchranáři požádali rodinu, aby během příprav k transportu uložila veškerý zmražený obsah mrazicího boxu do igelitových sáčků a těmi byl poté pacient v sanitě obložen. Následný převoz byl zcela bez komplikací,“ dodává Janečková. Během dvaceti minut převozu muži poklesla teplota o půl stupně Celsia a v nemocnici v hypotermii pokračovali. „Dál se pracuje na vyvíjení nových ochlazovacích systémů a postupů. Výhledově budou pro přednemocniční péči k dispozici ochlazovací systémy pro lokální ochlazování mozku pomocí takzvané chladicí čepice či cestou chlazení nosních dutin,“ předpokládá Škulec.

„Úvahy o tom, že podchlazení má pozitivní vliv, se objevily už ve 30. a 40. letech.“

„K dispozici budou systémy pro ochlazování mozku pomocí chladicí čepice.“

***

Zimou proti poškození mozku

K závažnému poškození mozku docházelo před érou používání mírného ochlazování pacientů v nemocnicích u 80 - 90 procent pacientů po zástavě srdce a úspěšném oživování.

Z výsledků studií vyplývá, že je statisticky potřeba ochladit správným způsobem šest zresuscitovaných pacientů, aby byl jeden zachráněn navíc ve srovnání s běžnými postupy. To v intenzivní medicíně považují odborníci za vynikající výsledek. Kdyby byla metoda mírného ochlazení používána plošně, mohla by v Česku zachránit desítky až stovky životů ročně.

Při srdeční zástavě dojde mozkovým buňkám během zhruba pěti minut energie a odumírají. Když se podaří pacienta oživit, krev se vrátí do míst, kde předtím chvíli neprotékala. Na těžký nedostatek kyslíku v mozku ale není lidský organismus připravený. Místo toho reaguje, jako by v těle probíhala infekce. V prvních dnech po resuscitaci proto v mozku probíhají nebezpečné toxické reakce a ty už tak poškozený mozek ještě více ničí. I proti tomuto „sebepoškození“ je podchlazení jedinou obranou.

Autor:

Rozdáváme mléčnou výživu ZDARMA
Rozdáváme mléčnou výživu ZDARMA

Už jste slyšeli o nové pokračovací mléčné výživě BEBA SUPREMEpro 2 určené dětem od ukončeného 6. měsíce? Nyní můžete tuto nejdokonalejší recepturu...