Do Kuvajtu včera ráno dorazila poslední bojová brigáda americké armády. Vojáci, kteří v Iráku zůstali, budou mít na starosti jen výcvik místních sil. BAGDÁD/PRAHA Irácko-kuvajtskou hranicí projíždí dlouhá kolona vozidel. Za posledním autem se brána uzavírá. Jsou čtyři hodiny ráno a Irák právě opustila poslední bojová brigáda americké armády. „Plníme daný slib. Naše bojová mise v Iráku bude skončena,“ uvedl jen pár hodin předtím americký prezident Barack Obama.
V Iráku tak zůstalo jen 56 tisíc vojáků. Do konce srpna jich má odejít ještě šest tisíc, ti zbylí budou mít v zemi na starosti už jen výcvik iráckých bezpečnostních sil v rámci operace Nový začátek. Budou sice nosit zbraně, ale jen k sebeobraně. Irácké jednotky pak budou doprovázet jen v případě, že je o to místní vláda požádá. „Válka končí, my ale nekončíme s naší prací v Iráku,“ nechal se slyšet PJ Crowley, mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Jako poslední odešla 4. brigáda Stryker z druhé pěší divize, která byla rozmístěna na základně v Abú Ghraíbu, ležící 25 kilometrů západně od Bagdádu. Polovina ze čtyř tisíc vojáků opustila zemi vzdušnou cestou, ostatní po zemi. Doprovázelo je několik novinářů, ti však kvůli bezpečnosti nesměli podávat z přesunu žádné zprávy. Na cestu do Kuvajtu dlouhou 600 kilometrů se vojáci vydali podle amerických médií již v sobotu.
„Je skvělé mířit domů“ Když včera ráno překročili hranici, byla v jejich hlase slyšet úleva. „Co je nejlepší na tom, že jsem zpátky v Kuvajtu? Zaprvé, nikdo už se nezraní. A zadruhé, jedu domů,“ citovala BBC jednoho z vojáků, Timothyho Berrenara. „Spadl ze mě všechen ten stres. Je to skvělé být v Kuvajtu a mířit domů,“ doplnil ho Troy Danahy.
Při Obamově nástupu do úřadu bylo v Iráku 140 tisíc amerických vojáků. Deadline pro stažení všech bojových jednotek stanovil americký prezident na 31. srpna letošního roku. Operace Irácká svoboda začala 20. března roku 2003 ještě za prezidenta George W. Bushe. Skutečné příčiny války ale zůstávají předmětem sporů. Američané chtěli svrhnout režim iráckého vůdce Saddáma Husajna, což se i podařilo. Tvrdili ale, že má k dispozici zbraně hromadného ničení - to se však nikdy neprokázalo. Negativní nádech získala invaze i kvůli tomu, že během bojových akcí zemřelo velké množství civilistů. Podle některých odhadů až přes sto tisíc.
„Předtím než sem přijdete, si myslíte, že už jste dospělý. Tohle místo vás ale hodně změní,“ citovala CNN Terryho Wetzela, dalšího z vojáků, který včera zamířil zpátky do USA. „Teď je to na irácké armádě, policii a vládě. Pomohli jsme jim, jak jsme mohli,“ dodal.
Jenže budou to Iráčané zvládat? ptají se mnozí experti. V zemi totiž panuje hluboká politická krize - od parlamentních voleb už uplynulo pět měsíců a Irák stále nemá novou vládu. Navíc přibývá i krvavých útoků. Například v Bagdádu bylo v pondělí zabito při jednom z nich 61 lidí. Podle irácko-americké dohody se musí armáda USA ze země zcela stáhnout do konce roku 2011. Už nyní je ale více než jasné, že Irák bude potřebovat americkou pomoc i po tomto datu.
***
MEZNÍKY VÁLKY * 20. března 2003 - V 03:35 SEČ zahájili spojenci v čele s USA a Británií letecké útoky na Irák (operace Irácká svoboda). K invazi bylo nasazeno celkem 297 tisíc vojáků ze čtyř zemí - 250 tisíc Američanů, 45 tisíc Britů, 2000 Australanů a 200 Poláků. * 9. dubna 2003 - Spojenci ovládli Bagdád, čímž se zhroutil režim prezidenta Saddáma Husajna. V zemi bylo na 255 tisíc amerických vojáků. * 1. května 2003 - Americký prezident George Bush oznámil konec velkých bojových operací v Iráku a vítězství USA a spojenců. * 13. prosince 2003 - Američtí vojáci zadrželi ve sklepě farmy ve vesnici Daúr (15 kilometrů jižně od Tikrítu) svrženého prezidenta Saddáma Husajna. * Leden 2004 - V Iráku měla americká armáda na 130 tisíc vojáků, do března přišlo dalších 20 tisíc. * 13. července 2006 - Irák převzal od mezinárodních sil bezpečnostní kontrolu nad první provincií v zemi. * 30. prosince 2006 - Bývalý prezident Saddám Husajn byl na základně irácké armády Kazimíja v Bagdádu oběšen poté, co byl v listopadu 2005 odsouzen k trestu smrti za masakr 148 šíitů v Dudžailu z roku 1982. * 6. listopadu 2007 - Rok 2007 se stal pro americkou armádu nejtragičtějším od začátku irácké invaze v roce 2003: v zemi zahynulo 852 amerických vojáků. * 23. března 2008 - Počet mrtvých na straně americké armády dosáhl 4000. * 27. listopadu 2008 - Irácký parlament schválil americko-iráckou dohodu, která stanovovala podmínky působení amerických vojáků v Iráku od 1. ledna 2009. Dohoda mimo jiné předpokládala, že síly USA se musejí stáhnout z Iráku nejpozději do 31. prosince 2011. * 27. února 2009 - Nový americký prezident Barack Obama oznámil, že přítomnost bojových sil v Iráku skončí 31. srpna 2010 s tím, že v zemi zůstane na 50 tisíc vojáků na výcvik iráckých sil. * 19. srpna 2010 - Irák opustila poslední bojová brigáda americké armády. V zemi zbylo jen 56 tisíc amerických vojáků. Podle amerického ministerstva obrany zahynulo v Iráku od března 2003 4419 vojáků. Během války přišlo o život i na 100 tisíc civilistů.
