Už skoro tři měsíce uplynuly od doby, kdy se zavedly poplatky ve zdravotnictví. Šedesát korun denně nyní vydáme nejen za nemocniční péči, ale také za lázně. Tento poplatek nebudete v lázních hradit jedině v případě, že si celý pobyt zaplatíte sami. Důsledek? Některá lázeňská zařízení už hlásí menší počet klientů za první měsíce tohoto roku.
„Obsazenost u nás kvůli poplatkům klesá. Lidé asi čekají, zda se regulační poplatky nezruší. Nechtějí totiž teď platit šedesát korun za den pobytu, když by třeba o několik měsíců později nemuseli platit nic,“ říká Dagmar Veselá z Lázní Kundratice.
Počet klientů klesá také v Poděbradech. „Řada pacientů vyjadřuje svůj nesouhlas s placením šedesátikorunového poplatku a dochází i k odmítání či rušení pobytu v lázních,“ informuje marketingová specialistka Monika Štočková z Lázní Poděbrady.
Středoevropský nadstandard Regulační poplatky značně vylidnily i Dětskou lázeňskou léčebnu Lázně Kynžvart. „Kvůli poplatkům máme k 11. březnu o třicet čtyři procent méně návrhů na lázeňskou léčbu než ve stejném období v minulém roce,“ uvádí ředitelka této léčebny Hana Hrušková s tím, že regulační poplatky působí podle ní kontraproduktivně, protože léčebna bude mít v letošním roce kvůli menšímu zájmu lidí také menší příjmy.
„O tom, že se dětským léčebnám sníží počet klientů, víme. Rodiče se teď pediatrů často ptají, zda jsou lázně opravdu nezbytné a zda čtyři nebo pět týdnů něco na zdravotním stavu dítěte změní. Nejsou vždy ochotni platit poplatky a pediatři často nepovažují lázně za nezbytné,“ vysvětluje příčinu úbytku dětských pacientů mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt s tím, že bychom si měli uvědomit, že lázně jsou pouze doplňková péče, která má svoji tradici hlavně ve střední Evropě. V mnoha jiných zemích - například ve Velké Británii - tuto péči vůbec nemají.
Šedesátikorunový poplatek by ale mohl mít podle Hruškové v budoucnu dopad na zdraví mnoha dětí. „Pokud se některé děti nebudou včas léčit, mohou v dospělosti skončit jako invalidní,“ říká ředitelka Hrušková.
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Pavla Neugebauera ale rodiče šedesátikorunový poplatek od léčby dítěte neodradí. Problém vidí úplně jinde: „Koncept lázeňské péče by si zasloužil inovaci. Z mé zkušenosti mohu říci, že rodičům například vadí, když nemohou být v léčebně s potomkem. Často využívají raději ozdravné pobyty, které pořádají například některé cestovní kanceláře nebo třeba Červený kříž, kde neplatí tak přísný režim jako v lázních. Hodně z nich jede s dětmi raději k moři. Vše je to tedy pouze o nabídce.“
Menší počet klientů ale nezaznamenaly všechny lázně. Mnohé z nich hlásí stejný stav jako loni, a některé jsou na tom i lépe. „Zaznamenali jsme nejen zvýšený počet těch klientů, jimž péči nebo i ubytování hradí zdravotní pojišťovna, ale také těch, kteří si lázně hradí sami. Například na Velikonoce jsme měli téměř plno, volných zůstalo jen několik jednolůžkových pokojů,“ sdělila vedoucí obchodního úseku Státních léčebných lázních Karlova Studánka Daniela Riedlová.
Názory pacientů na poplatky v lázeňských léčebnách jsou různé. Ti starší často uvádějí, že by si sami lázně zaplatit nemohli, takže šedesátikorunový poplatek je pro ně stále ještě přijatelný.
„Šedesátikorunový poplatek mi vůbec nevadí. V dnešní době to není žádná velká částka,“ uvádí Božena Svobodová, která se ve čtvrtek vrátila domů z měsíčního léčebného pobytu v Lázních Hodonín. „V lázních jsem byla poprvé a musím říct, že jsem velmi spokojená. Překvapilo mě velmi dobré jídlo a příjemné chování personálu a lékařů. To mi za šedesát korun denně stojí,“ dodává Svobodová.
Další poplatek za dveřmi Většina lidí jezdí do lázní na základě lékařského návrhu a následného poukazu od zdravotní pojišťovny. Podle Hany Hruškové z Lázní Kynžvart, kde se léčí děti, je devadesát devět procent z nich vysláno praktickými lékaři. „Pacienti, jejichž léčba je hrazena ze zdravotního pojištění, u nás představují sedmdesát pět procent ze všech klientů,“ informuje také Milan Sýkora z Lázní Hodonín. Přestože některá lázeňská zařízení uvádějí i nižší čísla, klienti „na pojišťovnu“ tvoří ve všech lázních více než polovinu všech hostů.
Všichni, jimž pojišťovna hradí ubytování, stravu i léčebné procedury, musejí zaplatit regulační poplatek 60 Kč za každý den v lázních. První a poslední den se přitom počítá dohromady jako jeden den.
Některým klientům pojišťovny proplácejí jen léčebné procedury a pobyt a stravu si musejí zaplatit sami - odborně se tomu říká příspěvková lázeňská léčba. Na tyto lázeňské hosty se šedesátikorunový poplatek samozřejmě nevztahuje. Od 1. dubna ale budou muset zaplatit regulační poplatek 30 Kč za vstupní a kontrolní klinické vyšetření. „Lázně měly poplatky za klinické vyšetření vybírat už od 1. ledna, ale až nyní se vyřešily technické problémy,“ říká Cikrt.
***
Kolik stojí lázně? Existují tři formy pobytu v lázních. 1) Komplexní léčba Pobyt v lázních musí předepsat praktický lékař nebo specialista. Pojišťovna platí ubytování, stravu i léčebné procedury, pacient platí regulační poplatek 60 Kč za den pobytu. 2) Příspěvková léčba I tento pobyt musí předepsat lékař, pojišťovna však hradí jen léčebné procedury, pobyt a stravu (500-1500 Kč za den v závislosti na ubytovacím zařízení) si klient platí sám. Nárok na takový pobyt vzniká pojištěnci jednou za dva roky. Šedesátikorunový poplatek se na něj nevztahuje, uvažuje se však o zavedení poplatku 30 Kč za vstupní a kontrolní klinickou prohlídku. 3) Léčebné a wellness pobyty Celý pobyt v lázních si hradí klient sám. Může se jednat o víkendové wellness pobyty nebo i delší lázeňské kúry. Ceny za wellness víkend se pohybují kolem 2500 Kč, týden pobytu vyjde na 5000 Kč a více.
O autorovi| Barbora Minksová redaktorka LN
