Američané možná našli argument pro zrušení trestu smrti. Je jím pět let stará poprava údajného žháře, který byl nejspíš nevinný.
HOUSTON/PRAHA „Chci říct jen to, že jsem nevinný. Byl jsem perzekvován dvanáct let a odsouzen za zločin, který jsem nespáchal,“ řekl před pěti lety Todd Willingham těsně před tím, než ho v texaském Huntsville popravili za to, že údajně zapálil vlastní dům, v němž uhořely jeho tři malé děti. V případu, který se udál v předvečer Vánoc roku 1991, se od té doby vynořilo tolik nejasností, že byl znovu otevřen. Mimořádná pozornost se mu věnuje proto, že by mohl znamenat průlom přinejmenším na úrovni texaského práva. Minimálně dva soudci Nejvyššího soudu se totiž v nedávné minulosti nechali slyšet, že kdyby se prokázalo, že byl popraven nevinný člověk, začnou se zasazovat o zrušení trestu smrti.
Willingham s největší pravděpodobností doplatil na souhru několika přehmatů, které však dobře ilustrují, jak nekompromisně pracuje mašinérie trestu smrti. Byl bez práce a tudíž bez peněz a nemohl si dovolit dobrého právníka. Dvojice expertů, která tehdy vyšetřovala místo činu a došla k závěru, že šlo o jasný případ žhářství, neměla patřičnou kvalifikaci a vycházela jen ze „zkušeností“. Přesto právě jejich expertiza rozhodla, že byl Willingham odsouzen k trestu smrti.
Podle obsáhlého článku, který celému případu věnoval časopis The New Yorker, se pod vlivem expertizy dokonce měnily i výpovědi svědků události. Těch bylo hned několik a zprvu vypovídali, že se Willingham snažil své děti z hořícího domu zachránit. Pravda, váhal, ale dům byl v té době už v jednom plameni, a tak nebylo divu. Z původních rozpaků se ale v pozdějších výpovědích svědků stalo „podezřelé otálení“.
Vyšetřovatelé od začátku zpochybňovali Willinghamovu verzi události. Podle ní spal a probudil se, až když dům hořel. Probudil ho prý křik jeho nejstarší dcery, ale všude bylo plno kouře. Zpanikařil a vyběhl nejkratší cestou z domu. Zpátky už se kvůli plamenům nedostal. Jediný, kdo od začátku Willinghamovi věřil, byla jeho manželka Stacy. Oba právníci, kteří byli Willinghamovi přiděleni ex offo, měli za to, že je vrah. Aspoň to později sami přiznali. „Každý si myslí, že právníci musí věřit v klientovu nevinu, ale v praxi to tak není,“ řekl jeden z nich. „Většinou jsou vinni v plném rozsahu.“ Experti s pomýlenými závěry Chyběl jen motiv. Všechny děti sice měly pojistku, ale dohromady jen na 15 tisíc dolarů a ještě ke všemu měla připadnout jejich dědečkovi. Prokuratura nabídla Willinghamovi „obchod“ - když přizná vinu, bude pro něj místo trestu smrti požadovat doživotí. Willingham, kterému tehdy bylo čtyřiadvacet let, odmítl. Dostal trest smrti a putoval do vězení.
Když už se zdálo, že je se vším smířený - jeho právníci sice podávali jedno odvolání za druhým, ale nenamáhali se podložit je novými fakty nebo zpochybnit tvrzení obžaloby - začali se o jeho kauzu zajímat aktivisté z texaské organizace bojující proti trestu smrti. Předali jeho případ expertovi na požáry, který měl na rozdíl od těch, co svědčili u soudu, skutečnou kvalifikaci.
Zatímco pracoval, zamítly instituce poslední Willinghamova odvolání. Novým posudkem, který vyvracel závěry prvních expertů jako „naprosto pomýlené“ a zcela zásadně tak měnil pohled na celý případ, se ale soudy odmítly zabývat. Nezajímal ani texaského guvernéra Ricka Perryho. Willingham byl po dvanácti letech strávených v cele smrti popraven.
Nejasností kolem případu bylo tolik, že byl znovu otevřen. Pět let po Willinghamově popravě konstatovala zvláštní vyšetřovací komise, že závěr expertů a soudu o žhářství je zkrátka „neudržitelný“. Začátkem října měla případ projednávat expertní soudní komise, ale dva dny před ohlášeným termínem zasáhl texaský guvernér Perry, který vyměnil šéfa komise a dva její členy. Nový šéf okamžitě projednávání případu zrušil, což jen zavdalo podnět ke spekulacím, že se Perry snaží nepohodlnou kauzu sprovodit ze světa.
***
Zrušit, nebo zachovat trest smrti? Dva ze soudců amerického Nejvyššího soudu se v nedávné minulosti nechali slyšet, že jestli se prokáže, že byl popraven nevinný člověk, začnou se zasazovat o zrušení trestu smrti. Dnes už bývalá členka Nejvyššího soudu Sandra Day OConnorová doslova řekla, že by takový případ představoval „ústavně netolerovatelnou věc“.
