Čas od času se v médiích objeví zpráva, že se úředníci Evropské komise nebo ÚOHS objevili v té či oné společnosti. Spekuluje se o tom, proč tam přišli a jaká pokuta dané firmě hrozí. Málokdy se ale hovoří o pravidlech, kterými se takové kontroly řídí, a o následcích spojených s jejich porušením. A právě v polovině prosince vynesl tribunál (soud první instance) poměrně zajímavé rozhodnutí ve věci opravného prostředku podaného společností E. ON. Týkal se pokuty udělené této energetické firmě Evropskou komisí v roce 2008 za to, že v jejích prostorách byla při kontrole prováděné EK porušena pečeť na dveřích místnosti, kde byly umístěny dokumenty shromážděné EK.
Podle nařízení 1/2003 mohou úředníci komise zapečetit prostory, kde se nacházejí např. dokumenty shromážděné v rámci kontroly, a bránit tak neoprávněné manipulaci s ní. A právě to se také stalo v Německu v květnu roku 2006 v prostorách společnosti E. ON. Konkrétně 30. května 2006, když úředníci komise přišli k zapečetěné místnosti, zjistili, že s pečetí na dveřích bylo manipulováno, neboť byla posunutá. To se dalo zjistit ze stop po lepidle na dveřích a také z nápisu „neplatné“, který se automaticky objevil po zmíněné manipulaci. Za porušení pečeti hrozí pokuta až do výše 1% celoročního obratu dané společnosti. Firma E. ON se samozřejmě bránila, pečeť prý neporušila. Nicméně její obrana komisi neobměkčila a v lednu 2008 jí byla udělena pokuta 38 milionů eur. Proti ní podala společnost E. ON opravný prostředek, ve kterém udělení pokuty napadla z řady technických a právních důvodů. Předně se snažila zpochybnit kvalitu pečeti. Především šlo o argumenty, že byla použita pečeť s prošlou záruční dobou nebo že na pečeť měly vliv předtím použité čisticí prostředky na dveře a zárubně v dané místnosti.
Daný večer byla v Mnichově také vysoká vlhkost. Všechno to mohlo mít podle E. ON vliv na kvalitu pečeti. Vyjádření znalců a výrobce pečeti však tyto technické námitky společnosti E. ON nepotvrdily. Stejně tak neobstál ani argument, že dotčené plochy dveří a zárubní bylo třeba před nalepením pečeti očistit, což se v daném případě nestalo. A dále též že do místnosti nemohl nikdo vstoupit, protože uklízečky od ní neměly klíče a osoby s možností vstupu odpřisáhly, že do ní nevstoupily.
Tribunál se však těmito argumenty odmítl zaobírat. Prohlásil, že komise nemusí prokazovat, jestli někdo do zapečetěné místnosti vstoupil, stačí jí prokázat porušení pečeti. A je interní záležitostí vyšetřované společnosti, jak si zajistí, aby její zaměstnanci a třetí osoby pohybující se v jejích prostorách nemohly vstupovat do zapečetěných místností. Společnost E. ON pak také zpochybňovala výši pokuty. Nicméně tribunál ji shledal přiměřenou (představovala 0,14 % celoročního obratu společnosti) a odůvodněnou. Poukázal přitom především na velikost společnosti a nutnost, aby udělená sankce byla dostatečně odstrašující pro další v budoucnu vyšetřované společnosti. I české společnosti však mají zkušenost s pokutami za znemožnění šetření prováděného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v jejich prostorách. Například společnosti Delta Pekárny byla uložena pokuta tři sta tisíc korun za nevydání notebooku a vytištěných e-mailů při kontrole prováděné v roce 2003. A možná se v ČR dočkáme i pokračování série těchto pokut. Před Vánoci totiž český tisk informoval, že komise zkoumá, zda jednání Energetického a průmyslového holdingu a J&T Investment Advisors při kontrole prováděné minulý rok v listopadu v sídle těchto společností nelze považovat za bránění ve vyšetřování. Uvidíme.
Podle mého názoru v řadě případů zaměstnanci vyšetřovaných firem ani nevědí, jaké sankce hrozí jejich společnostem za maření vyšetřování. To však může mít nedozírné následky - ať už zmiňované pokuty, negativní publicitu, nebo i odpovědnost konkrétních osob a řadu dalších.
***
V řadě případů zaměstnanci vyšetřovaných firem nevědí, jaké sankce hrozí jejich společnostem za maření vyšetřování. To může mít nedozírné následky.
O autorovi| DAVID EMR advokát, Weinhold Legal
