Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Česko

Lidé nadhodnocují skutečnou pomoc uprchlíkům a chtějí rychlý konec války

Humanitární pomoc lidem z Ukrajiny foto: ADRA

Přes polovinu veřejnosti je stále pro, aby v Česku mohli po dobu války zůstat uprchlíci z Ukrajiny před ruskou agresí, zjistila agentura STEM. Za správné to, že Česká republika umožňuje pobyt ukrajinským uprchlíkům, pokládá 53 procent českých občanů. „Jestli tady mají zůstat i po konci války, tak pro to už je jenom čtvrtina veřejnosti,“ řekl iDNES.cz ředitel STEM Martin Buchtík.
  11:55aktualizováno  18:30

Část společnosti má podle Buchtíka zkreslenou představu o pomoci, kterou uprchlíci dostávají. „Ta představa je, že finanční pomoc státu pro ukrajinské uprchlíky je pětinásobná nebo sedminásobná, než skutečně je. Lidi řádově nadhodnocují množství peněz, které ze státního rozpočtu jdou jako podpora,“ řekl DNES.cz ředitel STEM.

Souhlasí s tím, že veřejnosti je nedostatečně sdělováno, jak stát uprchlíkům před válkou skutečně pomáhá.

Na humanitárních dávkách jim podle ministra vnitra Víta Rakušana bylo vyplaceno asi 47 miliard korun, do rozpočtu se ale díky pracujícím uprchlíkům už 35 miliard vrátilo, řekl v pátek při další „Debatě bez cenzury“ v Praze. Počet zaměstnaných uprchlíků přitom stále stoupá.

Přesto jsou sociální sítě plné výkřiků, jak Ukrajinci dostávají peníze a že Češi na to doplácejí. Tento příběh pomáhají utvrzovat i někteří politici vystupující kriticky k pomoci uprchlíkům – ať už ve Sněmovně či na demonstracích, které svolávají nejradikálnější odpůrci vlády z neparlamentní opozice.

„Prostě to tak je, že část společnosti si myslí něco jiného,“ řekl šéf nevládní organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. „Pořád mám ale pocit, že podpora veřejnosti je silná,“ prohlásil také Pánek.

Narostl mírně počet lidí, kteří chtějí rychlé ukončení konfliktu i za cenu ztráty území

To, jak se mění postoj Čechů k válce, kterou na Ukrajině rozpoutalo Rusko, lze ilustrovat i tím, že oproti loňskému září mírně narostl podíl lidí, kteří chtějí rychlé ukončení konfliktu na Ukrajině i za cenu ztráty některých území, o sedm procentních bodů na aktuálních 69 procent, uvedl STEM.

„Pravděpodobně se projevuje únava z konfliktu, který vede k pocitu, že ideální by bylo tuto válku co nejdříve ukončit,“ uvedl v pátek Jaromír Mazák ve zprávě, kterou rozeslal STEM.

„Ty dva roky jsou samozřejmě dlouhé a musíme si přiznat to, že nálady se mění. Zároveň je potřeba říct, že Česká republika a čeští občané, víc jak 70 procent z nich, nějakým způsobem v počátku té války Ukrajincům pomohlo, ať už finančně, materiálně, poskytnutím ubytování. A bez toho, že se Češi ukázali jako skvělí lidé, kteří mají srdce, tak bychom ani ten příliv Ukrajinců prostě tady nezvládli,“ řekl ministr Rakušan.

„Samozřejmě že se ta nálada mění. A nálada se mění i na politické scéně. Mění se i v Evropě. I v Evropě vidíme v různých státech, že vyhrávají síly, které z mého pohledu jsou populistické a které se staví k té pomoci vlažněji,“ prohlásil šéf resortu vnitra a STAN při debatě „bez cenzury“ v České Lípě. Na páteční odpoledne svolal mimořádnou do Prahy, aby mu sami Ukrajinci mohli říci, s jakými se v Česku setkávají problémy.

Je to v předvečer smutného výročí, kdy 24. února ruský agresor zahájil válku proti celé Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin, na kterého vydal Mezinárodní trestní soud zatykač pro válečné zločiny, před tím zpochybnil Ukrajinu jako samostatný stát i Ukrajince jako národ. Vzápětí ruská armáda obsadila 24. února 2022 část Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, kterou ovládají ruští separatisté.

Někteří neváhají popouzet proti ukrajinským příchozím, říká zmocněnkyně Laurenčíková

Kritická vůči těm, kteří se snaží ovlivňovat veřejné mínění proti uprchlíkům před Putinovou válkou, je Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva a od února 2023 národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny.

„Myslím si, že jde o kombinaci více faktorů. Jednoznačně k nějakým předsudečným náladám ve společnosti přispívá fakt, že skutečně někteří lidé aktivní ve veřejném prostoru neváhají českou společnost nějak popouzet proti ukrajinským příchozím, neváhají i do většinové společnosti vysílat nejrůznější dezinformace a dezinformační narativy, které se nezakládají na pravdě a které mají potenciál společnost rozdělovat a poštvávat proti zranitelným skupinám,“ řekla iDNES.cz k tomu, že má část veřejnosti rezervovaný postoj k pomoci uprchlíkům.

„Myslím si, že určitou roli hraje i fakt, že válka prostě trvá už téměř dva roky. A velká část lidí už vlastně nevnímá tu realitu války jako něco skutečného, a tudíž už necítí tu v počátku přirozenou tendenci být solidární, mít nějaký soucit s uprchlíky, s příchozími, proto myslím, že je velmi důležité i na té národní úrovni a v médiích skrze veškeré veřejné autority připomínat, že válka trvá, že do České republiky pořád přichází něco kolem 1300 lidí týdně, to je opravdu stále vysoké číslo. Jsou to pořád většinou ženy, malé děti, starší lidé, handicapovaní lidé a Ukrajina opravdu bojuje i za naši svobodu. To nejmenší, co můžeme udělat, je zůstat solidární a nerezignovat na nějaký princip lidskosti, soucitu,“ zdůraznila Klára Šimáčková Laurenčíková.

Ředitel STEM Martin Buchtík řekl iDNES.cz, že první pokles podpory lidí, kteří prchají před válkou, nastal už v roce 2022. „Někdy v červnu a bylo to v době, kdy bylo po třech měsících války a ta taková heroická a velmi emotivní fáze opadla. Objevily se tam různé problémy, začalo se diskutovat, co místa ve školách, ve školkách,“ řekl Buchtík.

„Můžeme se bavit o tom, že z podpory kolem 2/3 veřejnosti jsme se tehdy dostali pořád na nějakých 57 %. A druhý pokles nastal loni během prázdnin a na konci prázdnin, kdy se stalo několik věcí, za prvé za byly velmi mediálně vidět excesy z hlediska trestního práva, za druhé se zadrhla ukrajinská ofenzíva a obecně ta válka už trvala dlouho a část veřejnosti je válkou unavená,“ vysvětluje šéf STEM.

V první fázi války přispívali stejným procentem bohatí i chudí

„My jsme zkoumali, jak lidi přispívají, a zjistili jsme, že zpočátku podobně přispívali bohatí a chudí ve smyslu procent ze svých disponibilních prostředků, v procentu toho, kolik vám zbyde po zaplacení jídla, bydlení to bylo podobné. Ale u těch nízkopříjmových to kleslo rychle v čase, protože ta ekonomická krize na ní dopadla víc,“ uvedl Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.

Až šest z deseti uprchlíků z Ukrajiny pracuje v Česku pod úrovní své kvalifikace. Nízkopříjmové skupiny Čechů to sledují s nelibostí, i když uprchlíci před válkou obsadili často místa, která byla před tím neobsazená a o která neměli Češi zájem.

„Jde o to, že umožňují udržovat systém nízkých mezd, práce načerno a podobně,“ vyslovil Prokop názor, co lidé, kteří mají nízké příjmy, například uprchlíkům pracujícím i za nízké mzdy vyčítají.

Česko nyní podle premiéra Petra Fialy poskytuje útočiště 384 tisícům uprchlíkům před Putinovou válkou. Bezmála dvě třetiny z nich jsou ženy, v Česku také našlo útočiště téměř 100 tisíc ukrajinských dětí.

Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO
Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO

Každý den po celý tento týden můžete vyhrávat jedinečné dárky od značky BEBELO.