Úterý 18. června 2024, svátek má Milan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Povládne Evropě Harry Potter?

Česko

Žhavým kandidátem na post prezidenta EU se zdá nizozemský premiér Jan Peter Balkenende

Summit EU - Kromě české výjimky se řešila i ochrana klimatu a „naťukl“ se výběr stálého šéfa unie

BRUSEL Zatímco boj o výjimku Václava Klause byl ve čtvrtek zdárně dotažen do konce, v zákulisí bruselského summitu zuřil mnohem zásadnější souboj. A sice, kdo zastane nově vzniklé funkce stálého předsedy Evropské rady a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Oba posty vzniknou spolu se vstoupením Lisabonské smlouvy v platnost, což by mělo být na začátku příštího roku.

Ještě před několika dny se jako nejžhavější kandidát na prezidenta unie jevil bývalý britský premiér Tony Blair. Podporoval ho Gordon Brown i Silvio Berlusconi, a ani Angela Merkelová či Nicolas Sarkozy s ním prý neměli problémy.

Nyní ale Blairovy šance získat tento post významně klesly. Premiéři Španělska, Belgie i Maďarska v Bruselu naznačili, jaký by měl nový šéf sedmadvacítky být. Podle nich by měl v sobě spojovat smysl pro kompromis a silnou proevropskou angažovanost. A právě druhému požadavku Blair příliš nevyhovuje. Bývalý premiér podpořil americkou invazi v Iráku a jeho země také není v eurozóně ani v schengenském prostoru. Také evropští socialisté, kteří dříve Blaira podporovali, se k němu najednou obrátili zády. Jejich šéf Martin Schulz totiž prohlásil, že jeho frakce dává přednost tomu, aby sociálním demokratům připadl post „ministra zahraničí“. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v Bruselu naznačil, že on a Angela Merkelová podporují „stejného kandidáta“ a mají i „stejnou vizi“, pokud jde o obsazení obou dvou postů. „Jména, o kterých se spekulovalo v první vlně, nemusejí být na konci vítězem,“ prohlásil Sarkozy, což by mohlo znamenat odklon od podpory Blaira. Podle Sarkozyho musí být nový prezident charismatický, ale zároveň „mistr kompromisů“.

Za silného Blairova protikandidáta byl považován Jean-Claude Juncker, současný lucemburský premiér. Juncker proslul jako dobrý mediátor - často sloužil jako vyjednavač mezi většími členskými státy při projednávání sporných otázek v rámci unie. Také byl jedním z architektů Maastrichtské smlouvy, která vedla ke zřízení společné evropské měny eura.

Mnohem více než Junckera či Blaira ale všichni na summitu v Bruselu zmiňovali jedno jediné jméno - nizozemského premiéra Jana Petera Balkenendeho. Politik, přezdívaný podle svého vzhledu Harry Potter, se totiž rýsoval jako možný kompromis, který by mohl vyhovovat všem. Podle některých je sice „poněkud nudný“, podle jiných ale zase ideální - jeho země není ani velká, ani malá, přitom je však zakládajícím členem Evropské unie. Balkenende by navíc „nedělal potíže“ a velké státy by tak neztratily své rozhodující slovo v unii. „Pro francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a německou kancléřku Angelu Merkelovou by bylo těžké přijmout někoho, kdo je tak říkajíc nad nimi. Potřebují prezidenta, který je snadno kontrolovatelný a předvídatelný,“ citovala DPA bruselského analytika Piotra Kaczynského.

Spolu s Balkenendem se také během dvoudenní schůzky šéfů vlád a států začalo zmiňovat i jméno příštího takzvaného ministra zahraničí EU. Zájem o tuto funkci nedávno potvrdil například francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. V Bruselu se však mnohem více začalo skloňovat jméno jeho ostrovního kolegy Davida Milibanda, i když on sám zatím nepotvrdil, že by měl o tuto funkci zájem.

Obsazení obou postů by se mělo řešit nejspíš na mimořádném summitu, který by se měl konat 12. či 13. října. Švédské předsednictví žádný oficiální termín dosud nestanovilo, nicméně lucemburský premiér Jean-Claude Juncker uvedl, že Stockholm svolá vrcholnou schůzku, jakmile český prezident Václav Klaus Lisabonskou smlouvu podepíše. Což by se prý mohlo stát někdy kolem 10. listopadu.

Češi se zatím nevyjádřili, koho by si v těchto významných funkcích představovali. „Naši pozici budeme vytvářet postupně. Na to je ještě čas. Nejdříve musíme dokončit ratifikaci Lisabonské smlouvy,“ uvedl k tomu premiér Jan Fischer.

***

Kdo by mohl být „prezidentem EU“?

Jan Peter Balkenende Nizozemský premiér se po uplynulém summitu EU rýsuje jako nejvážnější kandidát. Jeho výhodou je v neposlední řadě země původu. Nizozemsko je spíše menší zemí, což zabraňuje střetům mezi klíčovými členy. Zároveň je ovšem jednou ze zakládajících zemí Evropského hospodářského společenství, tedy předobrazu dnešní EU. Země Beneluxu navíc často slouží jako „kompromisní líheň“ při obsazování důležitých evropských postů.

Tony Blair Někdejší britský premiér ejší byl ještě donedávna favoritem, nyní jeho šance ale klesají. Zatímco dříve se zdálo jako výhoda, že jde o charismatického politika z velké země, nyní je to považováno spíše za přítěž. Zvláště Francie navíc připomíná, že EU nemůže předsedat politik ze země, která nemá euro ani není součástí Schengenského prostoru.

Jean-Claude Juncker Další zástupce Beneluxu, v tomto případě premiér Lucemburska. Je matadorem lucemburské i evropské politiky, byl architektem Maastrichtské smlouvy. I proti němu má ale výhrady Francie.

Vaira Víkeová -Freibergová Bývalá lotyšská prezidentka je jediným zástupcem nových členských zemí, který je v seznamu vážnějších kandidátů uváděn. Politička přezdívaná „železná dáma východu“ se považuje za centristku.

Wolfgang Schüssel Bývalý rakouský kancléř je zmiňován jako vhodný kandidát pravého středu. Může se spolehnout na podporu německé kancléřky Merkelové, někteří evropští politici mu ale vyčítají někdejší vládní koalici s krajně pravicovými Svobodnými.

Paavo Lipponen Bývalý finský premiér je taktéž považován za možnou kompromisní volbu mezi zástupci velkých a malých států. „Prezident EU“ by měl podle jeho představ především řešit vnitřní spory v rámci unie.

O autorovi| Tereza Šupová, zvláštní zpravodajka LN na summitu EU

Autor: