Neděle 29. ledna 2023, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Povodně by tentokrát nezastavil ani beton

Česko

BRNO Vodu tentokrát nemohl zastavit beton ani přírodní opatření, shodují se odborníci. Někteří však poukazují na fakt, že vhodnými úpravami se dá bojovat o každý centimetr.

Pokud spadne v krátké době dvě stě litrů vody na metr čtvereční, není před její ničivostí ochrany. Výjimečně v tom jsou zajedno zastánci budování přehrad i ti, kteří propagují spíše „přírodní“ meandry a absorpční schopnost půdy.

„Byla by demagogie tvrdit, že tomu něco mohlo zabránit,“ přiznává vodohospodář Jaroslav Ungerman z Unie pro řeku Moravu. Ten se zabýval většinou posledních povodní na východě republiky a patří k uznávaným znalcům. „Takové povodně, jaké jsme teď sledovali, nejsou novinkou. Ale rozvoj médií je přináší v plné síle,“ soudí.

„Nelze opravdu budovat záchytné poldry na každém potůčku, je potřeba racionálně uvažovat. V každé lokalitě by se měli zamyslet, co se stane, když se jejich potůček rozvodní, co mu bude stát v cestě, kudy půjde voda, když kanalizace nestačí,“ poznamenal.

Pokračování na straně 4

Povodně by nezastavil ani beton

Dokončení ze strany 1

V mnoha městech podle Ungermana netuší, že může podobná povodeň přijít i u nich. A uklidňují se tím, že leží ve svahu.

Hydrometeorolog Ivo Dostál přirovnává vodu k sopce. „Když někdo žije u kráteru, ví, že může bouchnout. Voda taky, a nemusí jít o veletok,“ řekl. Podle něj ale přesto jde bojovat o každý centimetr, o který hladiny stoupnou. „Závisí samozřejmě, jak je půda vlhká, záleží na počasí před tím i na složení půdy. Ale i na dalších drobnostech,“ dodává. Připomíná tragickou povodeň z 80. let v Lukách nad Jihlavou, kde byla několik mrtvých.

Po svahu v jehličnatém lese sjíždí voda jako po vosku „V krátké době tam spadlo asi 115 milimetrů vody. Když jsme ale bezprostředně poté kontrolovali půdu v tamním lese, byla promočená jen asi do pěti centimetrů. Hlouběji se voda v jehličnatém lese nedostala, obrazně řečeno: sklouzla po povrchu jako po vosku. Kdyby byla skladba lesa jiná, nebylo tolik škod,“ dodal.

Jako příklad opatření uvádí například to, že v lesích nezůstává na zemi tlející organická hmota, která by mohla vodu nasáknout. Při těžbě se lesy maximálně čistí, snaha je nenechat tam žádné organické zbytky. „Lidé si snad také vzpomenou na drážky, které bývaly v lesních cestách a které pomáhaly vodu rozvést do více míst. Ty dnes téměř zmizely,“ popsal další příklad, který se podle něj znovu vrací alespoň do soukromých lesů. Stejně jako snaha neničit krajinu stahováním dřeva a tím vytvářením koryt, která vedou vodu přímo do údolí.

Také geolog Václav Cílek, který patří k uznávaným odborníkům na souvislosti povodní, opakovaně připomněl, že lidé nerespektují zkušenosti předků. Poukazuje například na stále větší oblibu mít podlahu kuchyně či obývacího pokoje v jedné rovině s trávníkem venku. Předci přitom dobře znali smysl vysokých kamenných podezdívek i toho, proč vedly do domů schody. Potom zaplavení okolí o patnáct či dvacet centimetrů nemohlo vyplavit obytné místnosti v přízemí, i když samozřejmě postihlo sklepní prostory. Ředitel Hnutí Duha Petr Machálek se domnívá, že jedním z klíčů k řešení jsou právě lesy. „Globální klimatické změny jsou realitou, musíme se poučit. Udivuje mne, jak k tomu přistupují politici - nezpochybňuji pomoc postiženým, ale je potřeba se zaměřit na příčiny,“ míní. Podle něj k nim patří právě skladba lesů a hospodaření v nich. Pokud správci stále většinou státních lesů upřednostňují smrky, bude potíží stále více.

Vodohospodářský expert Hnutí Duha Zdeněk Poštulka má za chybu, že neexistují ani analýzy toho, kolik vody zachytí přirozené prostředí v okolí řek, například lužní lesy. Přesto stát betonuje a napřimuje koryta.

Autor: