Vítězství tíživého rodinného příběhu však překvapením není. Kniha patřila mezi nejočekávanější tituly loňského roku, předčasná smrt autora (bylo mu 49 let) jí dodala punc osudovosti. Ústřední příběh je navíc úzce spojený se smrtí v životě a mimo jiné zachycuje, jak se Balabán vyrovnával se smrtí svého otce. Červnové vydání románu provázely příznivé recenze i značný čtenářský zájem, v prosinci byl vyhlášen knihou roku v tradiční anketě Lidových novin.
Během deseti let trvání ankety, na jejíž existenci i podobě má hlavní zásluhu novinář Pavel Mandys, bylo oceněno v rozličných kategoriích na osmdesát knih. Z desíti titulů, jež získaly hlavní cenu, jen tři lze označit za původní českou prozaickou beletrii: doku-román Jana Nováka Zatím dobrý (2005), prózu Petry Soukupové Zmizet (2010) a letos knihu Jana Balabána. Jinak je rozptyl žánrů mimořádně pestrý. V roce 2008 obdržela hlavní cenu básnická sbírka Bohumily Grögerové Rukopis, rok předtím „komplexní kniha“ výtvarníka Petra Nikla Záhádky a v roce 2006 fotografické album Jana Reicha Bohemia. Třikrát zvítězila literatura historická: hned v prvním roce to byla monografie Jürgena Serkeho Böhmische Dörfer – Putování opuštěnou literární krajinou. Rok nato kniha kunsthistorika Pavla Zatloukala Příběhy z dlouhého století – Architektura z let 1750–1918 na Moravě a Slezsku a v roce 200 práce Jiřího Suka Labyrintem revoluce. Jednou, v roce 2007, se o cenu podělil s autorem překladatel: šlo o román Simion Výtažník rumunského spisovatele Petera Cimpoesa, který přeložil Jiří Našinec.
Od loňska rozhoduje o „velkém vítězovi“ (a příjemci prémie 200 000 korun) „velká porota“, kterou představuje na tři sta oslovených lidí z knižní branže: hlasy zaslala zhruba polovina. Stejně jako loni vybrala jinou nominovanou knihu než tu, na níž se shodla pětičlenná porota odborná. Ta v „prestižní“ kategorii za prózu přisoudila první místo Martinu Ryšavému za košatý tragikomický monolog zkrachovalého ruského divadelního režiséra, nazvaný Vrač.
Třetí sošku otevřené knihy bude mít doma spisovatelka Radka Denemarková, tentokrát v roli překladatelky: dostala ji za převod románu německé držitelky Nobelovy ceny Herty Müllerové Rozhoupaný dech. Mezi třemi nominovanými veterány české poezie se nakonec radoval plzeňský básník Jiří Hrubý se sbírkou Otylé ach. Zajímavé je, že kategorii pro objev roku získala Markéta Baňková, kterou v českém uměleckém prostředí právě za „objev“ považovat nelze, neboť se již před lety prosadila ve výtvarném oboru, byla jednou z nominovaných na Cenu Jindřicha Chalupeckého. Její kniha Straka v říši entropie se již několik měsíců drží v desítce nejprodávanější české beletrie; formou bajek vysvětluje fyzikální zákony od termodynamiky po kvantovou mechaniku, aniž by jim nutně musela rozumět sama autorka, jež je fyzičkou amatérkou. Cenu za knihu pro děti získaly obrázkové příběhy pro nejmenší od Alžběty Skálové Pampe a Šinka. V poněkud kontroverzní kategorii literatura faktu (výběr nominovaných knih ostře v LN zkritizoval Petr Zídek) pak literární historik Vladimír Papoušek s kolektivem za práci nově se zabývající zakladatelskými léty (1905–1923) českého literárního modernismu Dějiny nové moderny. Literu za nakladatelský čin nakladatelství Argo za edici AAA (Angloameričtí autoři), což je rovněž posmrtné ocenění práce zakladatelky edice, redaktorky a překladatelky Evy Slámové, která zamřela po dlouhé nemoci loni o Vánocích. Čtenáři hlasováním po internetu a prostřednictvím anketních pohlednic udělili svou cenu knize Hany Andronikové Nebe nemá dno.
Večerem, jenž přenášel program ČT2, ve Stavovském divadle provázela už po několikáté Anna Geislerová.
***
Magnesia Litera
Kniha roku Jan Balabán: Zeptej se táty Próza Martin Ryšavý: Vrač Poezie Josef Hrubý: Otylé ach Kniha pro děti a mládež Alžběta Skálová: Pampe a Šinka Objev roku Markéta Baňková: Straka v říši entropie Nakladatelský čin Edice AAA (Argo) Překladová kniha Radka Denemarková (Herta Müllerová: Rozhoupaný dech) Literatura faktu Vladimír Papoušek a kol.: Dějiny nové moderny Cena čtenářů Hana Androniková: Nebe nemá dno
