BRUSEL (od stálé zpravodajky LN) Řečeno s nadsázkou vypadali jako spermie z Allenova filmu „Všechno co jste kdy chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat“. Stovka převážně Čechů zahalených od hlavy k patě do bílých kombinéz včera v tichosti chodila do kruhu před sídlem europarlamentu v Bruselu, aby dala najevo svůj nesouhlas s výstavbou protiraketové základny v Česku. Byla mezi nimi třicítka starostů z Brdska a pak studenti, aktivisté, akademici.
Bílou kombinézu oblékli proto, aby upozornili, že jsou těmi „neviditelnými“, jejichž názor údajně vláda podporou radaru ignoruje -podle různých průzkumů je proti základně polovina až dvě třetiny Čechů. Kromě kombinéz se objevily transparenty, české i cizojazyčné - například „Pozor zradar“, „Nejsme ovčané“ či „1968 Husák, Indra, Bilak - 2008 Topolánek, Vondra, Bursík“. Účastníkům se dostalo i přijetí od několika stejně smýšlejících cizích poslanců. Pro starostu Trokavce Jana Neorala či mluvčího hnutí Nenásilí Jana Tamáše, hladovkáře proti radaru, byla včerejší bruselská akce už několikerým pokusem připoutat pozornost a tlačit na vládu, aby od dohody s Američany ustoupila. „Doufáme, že po dnešku dojde k průlomu: že se základnou začne zabývat Evropský parlament a udělá z toho celounijní téma a že poslanci napříč politickým spektrem podepíší náš dopis Baracku Obamovi, aby plán na protiraketovou obranu zastavil,“ řekl včera LN Jan Tamáš. Podle svých slov si uvědomuje, že eurosněm tu nemá žádné pravomoci a případné odsouzení radaru formou nezávazného politického prohlášení je maximum, čeho mohou protestující dosáhnout. „I tak to ale není zbytečné. Jde o jedno z nejzávažnějších témat EU v současnosti,“ míní.
Každý platil zálohu Cestu tří autobusů s Čechy sponzoroval rozpočet evropské komunistické levice zastoupené v europarlamentu, do níž patří i KSČM, a každý účastník platil zálohu od pěti set do tisíce korun. Celkem akce stála okolo šesti a půl tisíce eur. Podobné návštěvy si může zorganizovat za veřejné peníze každá skupina v europarlamentu a omezena je jen svým vlastním rozpočtem; ve srovnání s jinými akcemi, které tu jsou běžné, patřila tato k těm nejlevnějším. Iniciátorem byl italský socialistický europoslanec Giulietto Chiesa, který se loni osobně setkal s brdskými starosty, a pomáhali i Jiří Maštálka (KSČM) a Richard Falbr (ČSSD).
