Počítá se s kompletní změnou daňové soustavy, v plánu je ale také například zákaz poskytování hypotečních úvěrů v cizích měnách. Premiér Viktor Orbán preferuje rovnou daň, nově zatíží daní i bankovní sektor. Mzdové náklady ve státní správě mají klesnout o 15 procent a bude zaveden platový strop.
Prvořadým plánem je teď zavést rovnou daň z příjmu ve výši 16 procent a premiér Viktor Orbán také naznačil, že vláda sníží daně malým a středním podnikům. Vláda ale podle premiéra bude mít veřejné finance pod kontrolou a začne snižovat rozpočtový deficit.
Kzákazu hypotečních úvěrů v cizích měnách Maďary nutí zkušenost právě s těmito půjčkami. Díky nižšímu úročení úvěry v zahraničních měnách začátkem tohoto desetiletí značně přispěly k hospodářskému růstu Maďarska a na celkovém objemu úvěrů pro drobné střadatele se podílely ze 70 procent.
Jakmile se ale výrazněji pohnou kurzy měn, splácení takových úvěrů může být pro mnoho lidí bez dostatečných úspor velkým problémem. Snaha zdanit bankovní sektor se nezamlouvá jen Maďarům, podobný návrh se snažily prosadit i další vyspělé země. Ministři financí G20, kteří jednali minulý týden v Soulu, ale návrh prozatím odmítli. Naopak Maďarsko se tímto nápadem inspirovalo.
„Rádi bychom s bankami začali jednat o tom, jaký bude základ pro takovou daň a jak si to břemeno mezi sebe rozdělí banky, pojišťovny a leasingové společnosti. My navrhujeme, aby (bankovní daň) platila tři roky,“ sdělil k záměru Orbán. Díky tomuto opatření by vláda mohla vybrat asi 200 miliard forintů (zhruba 18,4 miliardy Kč).
Maďarsko se snaží uklidnit finanční trhy, které na konci minulého týdne silně znervóznily výroky některých maďarských činitelů ke stavu tamních veřejných financí. Část představitelů vládní strany uvedla, že Maďarsko se jen těžko vyhne řeckému scénáři. Po bouřlivé reakci trhů ale začali brát svá slova zpět.
Orbán řekl, že ekonomika se musí opřít o vyšší produkci a další pracovní místa. Zároveň chce zmrazit výdaje ve státních institucích a zavést u státních platů strop. Všechna tato opatření by měla zajistit, že se mzdové náklady sníží o uvedených 15 procent.
Mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service v pondělí upozornila, že snaha maďarské vlády zvažovat rovněž méně běžná opatření na zvýšení daňových příjmů je důvodem k obavám. Vládní činitelé ale trvají na tom, že se budou držet rozpočtových cílů dohodnutých s MMF a EU. Maďarsko by tak letos mělo mít rozpočtový deficit 3,8 procenta HDP, bude ale rovněž muset snížit výdaje o jedno procento až 1,5 procenta HDP.
