Výměna premiéra a jeho přesun do funkce v Bruselu po eurovolbách by nebylo v Česku novinkou.
Sociálního demokrata Vladimíra Špidlu to potkalo po nezdaru jeho strany v eurovolbách v roce 2004, kdy se proti němu spojili stoupenci Stanislava Grosse a Miloše Zemana. Špidla skončil v čele vlády i své strany a stal se eurokomisařem. V čele vlády ho vystřídal Gross.
Ke spekulaci, jak by se ODS mohla zbavit svého předsedy „vykopnutím nahoru“, Fiala řekl, že ho úvahy o tom, zda by mohl být nástupcem Charlese Michela těší. Dodal, že to svědčí o změně pozice Česka v Evropě, kdy naše země začala být brána jako respektovaný a silný partner. „Mne to těší, v žádném případě ale nemíním opustit rozdělanou práci,“ řekl Fiala.
Fiala také uvedl, že chce dokončit celé volební období v čele vlády a má ambici nepřenechat Českou republiky po volbách do Sněmovny populistům a extremistům.
Eurokomisaře má podle Fialy navrhnout koalice STAN a Pirátů
K nominaci nového eurokomisaře Fiala doplnil, že strany pětikoalice se domluvily, že právo nominovat ho má koalice STAN a Pirátů. „Moje chápání bylo, že to budou Starostové. Počkáme na nominaci a o ní bude rozhodovat vláda,“ řekl. Chce pro zástupce Česka v Evropské komisi co nejsilnější portfolio, o čemž už nyní vede jednání.
STAN a Piráti se zatím stále dohadují, kdo má na příští eurokomisaře nárok. A obě strany chtějí nabídnout jedničku své eurokandidátky. Starostové a nezávisí Danuši Nerudovou, Piráti Marcela Kolaju.
Koalice STAN a Pirátů už fakticky ani neexistuje, i když ve vládě jsou obě strany, jejichž vztahy pochroumaly už výsledky voleb do Sněmovny. Voliči této koalice dali výrazně přednost kandidátům STAN, a tak Piráti jsou ve Sněmovně pouze čtyři, zatímco Starostové a nezávislí mají 33 poslanců.
