Stejný průběh měl ceremoniál i 27. května 1920. Formule slibu se ale po zavedení nové ústavy jemně změnila. V roce 1934 odříkal Masaryk slib poprvé sám a stejně později přísahal i Edvard Beneš a Emil Hácha.
Poúnorový režim přísahu ideologicky upravil, a Klement Gottwald tak 14. července 1948 přísahal, že bude „konat své povinnosti v duchu lidovědemokratického zřízení“. Stejný byl ceremoniál i za Antonína Zápotockého a při prvním slibu Antonína Novotného.
Vroce 1960 ale přišla nová ústava, a Novotný proto po svém znovuzvolení 12. listopadu 1964 sliboval „věrnost Československé socialistické republice a věci socialismu“. Stejně přísahal i Ludvík Svoboda a Gustáv Husák.
Rekordmanem v počtu různých prezidentských přísah je Václav Havel. 29. 12. 1989 sliboval ještě věrnost Československé socialistické republice. Z přísahy byla ovšem odstraněna fráze o „věci socialismu“ a nahrazena slovy o národech a národnostech.
Po prvních svobodných volbách byl Havel 5. července 1990 ve svém úřadě potvrzen . Slib reflektoval změnu názvu státu, a Havel tak přísahal „České a slovenské federativní republice“.
Po rozpadu ČSFR se slib změnil a Havel 2. února 1993 odříkával: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Slib zní stejně i dnes.
