Jak moc jsou si podobné džem a polička? Přečtěte si, co bylo v přijímačkách

Třicet úloh z češtiny a šestnáct z matematiky v prvním testovém kole jednotné přijímací zkoušky prověřilo znalosti dětí, které se ucházejí o místa na středních školách a gymnáziích.

„Zaskočila mě přísloví nebo ustálená slovní spojení. Nepoužívám je ani já, ani se neříkají u nás doma. Takže je to pro mě asi nejproblematičtější pasáž. Musím se je drtit nazpaměť. V zadání bylo, že máme doplnit chybějící slovo. Kam něco, tam plášť. Dala jsem kabát, ale správně je prý vítr,“ odkazuje na jeden z příkladů deváťačka Anna.

12 fotografií

V češtinovém zadání byla také úloha, kdy děti měly odhalit vztah mezi slovy a přiřadit odpovídající dvojici. Ke dvojicím džus a nápoj, jahoda a džem a vánočka a bábovka byly na výběr následující možnosti: klíč a železo, dřevo a police, potkan a morče, dějepisář a učitel nebo chirurg a operace.

Děti musely také pracovat s textem, odhalovat pravopisné chyby a testovalo se i na názvosloví, slovní pády nebo vztahy mezi větami v souvětí.

Měřítko, jednotky i kružnice

Matematika velkou část dětí, které redakce iDNES.cz oslovila, zaskočila. Některé si stěžovaly na obtížnější první příklady, dříve byly tyto „startovací“ úlohy podle nich lehčí. „Byla to velká revoluce. Šestnáctá úloha jak ji známe, byla úplně vyřazena. Tentokrát byla s možnostmi a bylo to o procentech,“ představuje další změnu deváťák Štěpán.

Právě z šestnácté úlohy mívaly děti strach, protože byla náročná na výpočet. V matematické části zkoušky se testovala i znalost geometrických úhlů či jednotek a jejich převody, děti musely pracovat s měřítkem a výpočty zahrnovaly i obsah kruhu.

Řešení úloh je dostupné už třeba na stránkách statniprijimacky.cz nebo u společnosti nabízející přípravné kurzy Přijímačky nanečisto. Vypracovávají je také přímo učitelé. Například na Instagramu výsledky dětem předal češtinář Jarmil Vepřek s přezdívkou Běžící češtinář.

„Strukturou, formulací otázek, náročností i obsahem byl tento test téměř totožný s předchozími roky. A za to jsem rád, hlavně kvůli dětem, které se připravují z předchozích zadání. Jedné změny jsem si ale všiml. Úloha na ustálené slovní spojení byla jen jedna a byla jen za jeden bod, ne dva. Dřív tam podobných věcí jako letošní Kam vítr, tam plášť bylo více. Třeba to do příště úplně vymizí. Nepřijde mi správné, aby toto rozhodovalo o přijetí na střední školu,“ soudí Vepřek.

Podle něj totiž rčení a přísloví používá stále méně lidí. „A ani kdyby byl uchazeč vášnivým čtenářem a přečetl třeba padesát současných knih, nemusí na přísloví a rčení narazit. Dětem vždycky radím, aby se v učivu zaměřily spíš na to, co se dá pochopit,“ dodává.

„Přijímačky jsou náročnější než by měly být“

Podle analytičky neziskové organizace EDUin Lucie Slejškové jsou testy náročnější, než je povinné minimum stanovené rámcovým vzdělávacím programem, tedy osnovami.

„Testy jsou postaveny do značné míry znalostně a pracují s konkrétním učivem, které je ale v Rámcově vzdělávacím programu pro základní vzdělávání nepovinné, jen doporučené. Neznamená to, že v testech nenajdeme ověřování některých dovedností, ale i v tom případě jsou testové úlohy někdy značně náročné a opakovaně jsou kritizovány za to, že netestují povinný základ (osnov, pozn. red.),“ soudí Slejšková.

Za přijímací řízení je zodpovědná státní organizace Cermat. Podle její mluvčí Jany Patákové testy z rámcového vzdělávacího programu vychází, musí být však těžké, aby mohly uchazeče rozřadit.

„My opravdu vycházíme z rámcového vzdělávacího programu a není tam nic navíc,“ oponuje Patáková. Na víceletá gymnázia jsou podle ní testy těžší, avšak ani v nich se neobjevuje učivo, které žáci neprobírají ve škole. Jde často o logické úlohy či porozumění textu.

Podle Slejškové je jednoznačně těžší ověřovat u žáků dovednosti a schopnosti než faktické znalosti, takové testy podle ní ale existují. Zmínila například mezinárodní testování žáků PISA. Testy zaměřené na dovednosti bude podle ní muset ministerstvo školství společně s Cermatem dělat i pro ověřování toho, co žáci zvládají po třetí, páté a deváté třídě základní školy. „Ruku v ruce s tím by se mělo myslet již na jednotnou přijímací zkoušku,“ dodala Slejšková.

Přijímací řízení na konkrétní škole může mít kromě společné zkoušky i školní část, ta ale smí představovat maximálně 40 procent výsledku. Hranici pro přijetí si škola stanoví sama. Výsledky všech termínů budou zveřejněny 15. května ve škole i v elektronickém systému DiPSy.

Jednotnou přijímací zkoušku nemusel psát každý deváťák, protože některé školy, zejména učiliště, ji nevyžadují. Dohromady se jich letos k jednotným testům přihlásilo o čtyři tisíce více než loni, skládat ji má 94 tisíc dětí.