PRAHA Z většiny českých soudů nejspíš již brzy zmizí přísedící. Ministerstvo spravedlnosti požádalo v minulých měsících o stanovisko vrchní a krajské soudy, děkany právnických fakult a ombudsmana. Výsledkem je závěr, aby přísedící jako nepotřební zmizeli z 86 okresních a obvodních soudů a zůstali jen u osmi soudů krajských.
„Analýza vycházející z připomínek oslovených institucí doporučuje v oblasti civilního práva procesního jako nejvhodnější řešení institut přísedícího zrušit. Současně se doporučuje zvážit zachování institutu přísedícího v trestním řízení na krajských soudech a na Městském soudu v Praze,“ popsala závěry průzkumu mluvčí ministerstva Jitka Zinke. Na okresech by tak již měli rozhodovat jen samosoudci.
Přísedící nahradili po roce 1989 soudce z lidu. Jejich úkolem je být protiváhou soudců profesionálů a do justice mají vnést „selský rozum“. Podle názoru řady expertů se už ale tento institut přežil. V praxi totiž přísedící bývají často pasivní a k vidění je občas i podřimující postava v taláru. Důvodem může být mizivá odměna, kterou soudci laikové dostávají. Za každý den jim totiž po zdanění náleží jen 121 korun. Velkou část z nich proto tvoří důchodci, jen málo z nich má právnické či jiné vysokoškolské vzdělání. „Většina přísedících jsou se zájmem pracující lidé. Ti ale na dlouhé a složité kauzy nechodí. Kdo si dovolí šéfovi říci, že přijde za měsíc, protože je u soudu,“ ptá se šéf Obvodního soudu pro Prahu 1 a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Dosavadní ministr Jiří Pospíšil zvažoval plošné zrušení všech přísedících, když například v květnu 2007 prohlásil, že „současná podoba přísedících znevěrohodňuje výkon spravedlnosti“. Průzkum ovšem ukázal, že vedení krajských soudů si zachování přísedících přeje a zdůvodňuje to třeba odbornými znalostmi části přísedících. Kvalitu přísedících by přitom mělo garantovat jejich důstojné odměňování.
Řada soudců má ale názor jiný. Třeba podle Vávry by bylo nejlepší přísedící buď úplně zrušit, nebo je omezit jen na případy, kde je následkem smrt: „Je rozumné, když je laický prvek přítomný u vraždy či u loupeže s následkem smrti. To jsou kauzy, kde se vychází z obecných lidských hodnot.“ Argument o odborné zdatnosti přísedících odmítá. Přísedící má podle něj zastupovat veřejnost a odborné otázky přenechat soudním znalcům.
Po pádu vlády a odchodu Pospíšila je osud přísedících znovu nejistý. Jeho čerstvá nástupkyně Daniela Kovářová se reformou přísedících zabývat chce, nejdřív se ale hodlá seznámit s dosavadními návrhy. „Odpověď není jednoduchá a má souvislosti nejen legislativní, ale i finanční, personální a historické,“ odpověděla na dotaz LN.
***
Selský rozum justice Přísedící zastupují před soudem veřejnost. Laický prvek má na území Česka tradici. Poroty existovaly již za Rakouska, komunisté zase zavedli soudce z lidu, kteří se po roce 1989 změnili na přísedící. V trestním řízení se přísedící uplatňují před okresními i krajskými soudy, a to u trestných činů s horní sazbou více než pět let. Lehčí trestné činy řeší samosoudce, odvolání zase senát složený z profesionálů. V civilním procesu se přísedící na okresech zúčastňují pracovních sporů. Soudce profesionála vždy doplňují dva přísedící, a mohou proto předsedu senátu přehlasovat.
