Úterý 28. května 2024, svátek má Vilém
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Proč demokrat nezná žádného republikána

Česko

Představte si, že by velká většina sousedů žila jako vy. Stejně by volila, měla by stejné názory na svět, rodinu, životní hodnoty… a byli byste všichni šťastní. K tomuto stavu se v posledních třiceti letech prokazatelně přiblížily Spojené státy, dokládá v knize The Big Sort (Velké třídění) americký novinář Bill Bishop s pomocí statistika Roberta Cushinga. Možná se to děje i jinde na Západě, jen k tomu nejsou tak dobrá data.

„Jak můžou průzkumy vycházet tak těsně, když já sám neznám jediného Bushova příznivce?“ divil se svého času dramatik Arthur Miller. Na to dává The Big Sort odpověď: Protože republikáni žijí v jiném mikrokosmu. Autoři zkoumali nikoli jednotlivé státy USA, ale sestoupili až na úroveň volebních okrsků (counties) a našli tam efektní srovnání. I v roce 1976 byla Amerika v prezidentských volbách rozdělena půl napůl: střetnutí Carter vs. Ford bylo těsnější než Bush vs. Kerry v roce 2004. Ale voliči žili promícháni. Jen asi čtvrtina Američanů (26,8 %) bydlela v okrscích, kde jeden či druhý kandidát zvítězil o více než 20 %. V bushovské éře spadala do takto drtivě vyhraných okrsků skoro polovina populace (48,3 %).

„Velké třídění“ je důsledkem bohatnutí a migrace. Každý rok změní okrsek asi 10 milionů Američanů – a v letech prosperity si mohli svobodně vybírat, kde se budou cítit nejlépe. Mnozí republikáni chtěli prostor a volnou krajinu, proto jejich venkovské okrsky posílily a přibylo v nich bělochů. Některá města se stala ekonomickými vítězi „Velkého třídění“: do Atlanty, Seattlu, Dallasu nebo Austinu se stahují experti na high-tech a přibylo tam prudce patentů. V Portlandu – městě, kde se hodně čte, jezdí na kole a kde je pátý největší počet antikvariátů v USA – vznikla zase mohutná komunita tvůrců komiksů; pochopitelně volí americké demokraty.

Bill Bishop považuje tak silnou politickou homogenizaci za nezdravou. Knihu otvírá zážitkem ze své demokratické čtvrti v Austinu: když na komunitním webu přišla řeč na politiku, jindy příjemní sousedé začali z diskuse nekompromisně vytlačovat jediného „Republikána Crusoa“. Homogenní společenství se vzájemně utvrzují v názorech, umlčují umírněné a šponují své postoje do extrému. Být správným konzervativcem či demokratem pak obnáší sledovat správná média (Fox News, nebo naopak MSNBC), správné filmy (Utrpení Ježíše Krista, nebo Fahrenheit 9/11), mít správné postoje k potratům, výzkumu kmenových buněk či obchodnímu řetězci Wal-Mart.

Evropana nad tím napadá: Nemizí tato polarizace s příchodem Obamy-Usmiřovače (autoři v doslovu píší, že nikoli, protože politické postoje vycházejí ze životních stylů)? A projevuje se „Velké třídění“ i na zdejším kontinentu? Intuitivní odpověď říká, že například většina Čechů ještě není tak bohatá, aby si mohla vybírat jen sousedy svého srdce. Bill Bishop by dodal, že je to tak možná lepší.

***

LITERATURA FAKTU

ČESKY NEVYŠLO

The Big Sort Bill Bishop Vydalo nakladatelství Houghton Mifflin Harcourt, New York 2008. 374 strany.

Autor: