PRAHA Desetidílná série režiséra Martina Vadase zachycuje den po dni přípravu, průběh a jednotlivé aktéry procesu se skupinou Milady Horákové zinscenovaného KSČ. Jeho tragickým důsledkem byly čtyři popravy vykonané 27. 6. 1950; kromě toho se jednalo o první monstrproces podle sovětského vzoru. Rozsudek byl zrušen až v červenci 1968, ale rehabilitace se po sovětské okupaci zdržela a mohla být uskutečněna až po pádu režimu v roce 1990.
Vrámci projektu, na němž spolupracovali historici i pamětníci, diváci zhlédnou řadu archivních materiálů: filmový záznam, rozhlasové vysílání ČRo, audiozáznam závěrečných řečí obžalovaných a další dokumenty, které dosud nebyly v takovém rozsahu uveřejněné. Série tak umožní znovu vyslechnout výpovědi třinácti nespravedlivě obžalovaných – vedle Horákové, tak diváci uslyší Fráňu Zemínovou, Františka Přeučila, Záviše Kalandru a další. Ačkoliv jde o materiály staré téměř šedesát let, neztratily nic ze své děsivosti a stále vypovídají o zrůdnosti strany, která se v roce 1948 chopila moci. To zejména platí o posledním dílu, který bude uveden 9. 6. a pojedná o rozsudcích a popravách.
Milada Horáková se narodila v roce 1901 v Praze a po studiích práv pracovala v Ústředním sociálním úřadu hl. m. Prahy. Od r. 1929 byla členkou České strany národně sociální a působila v ženském hnutí. Během okupace se podílela na odbojové činnosti a byla vězněna v koncentračním táboře. Po válce se vrátila do politického života, ale odešla z něj po únoru 1948, v září 1949 byla zatčena a odsouzena k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán i přes protesty a žádosti o milost ze světa, například Alberta Einsteina.
