Čtvrtek 23. května 2024, svátek má Vladimír
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Promluvil „duch“ supernovy

Česko

Astronomové určili původce výbuchu, jehož paprsky Zemi minuly před staletími

Mezihvězdné „zrcadlo“ umožnilo astronomům nahlédnout několik století do minulosti. Odhalili tak tajemství supernovy, kterou jejich předchůdci přehlédli.

Cassiopeia A je pro astronomy po desetiletí lákavým magnetem. Jde o nejčerstvější pozůstatky exploze supernovy v Mléčné dráze, ovšem o jejím vzplanutí nejsou žádné záznamy. Vybuchla před více než třemi staletími a při pohledu ze Země měla zářit ve zdánlivé blízkosti hvězdokupy M 52.

Ve chvíli největšího jasu by podle teorie měla přesvítit i nejjasnější planety. Přesto žádného astronoma sedmnáctého století zřejmě nezaujala, a výbuch se do učebnic nedostal. Na rozdíl od známé supernovy v Krabí mlhovině, jejíž efektní exploze na přelomu prvního a druhého tisíciletí vzrušovala čínské astronomy po celé roky.

Pátrání po ozvěně Že v blízké minulosti předvedla Cassiopeia A jedno z nejúžasnějších divadel, jaké vesmír může nabídnout, vědcům napověděl až objev intenzivního radiového zdroje v roce 1947. O tři léta později se podařilo najít i s ním spjatý slabý zdroj viditelného světla.

Díky relativní blízkosti, zhruba 9000 světelných let, a mládí objektu, byla Cassiopeia A velmi pečlivě studována. Nové vesmírné observatoře schopné detekovat i velmi slabé rentgenové a infračervené signály, umožnily učinit další krok: zrekonstruovat, jak celý děj proběhl, a vybuchlou hvězdu „legitimovat“.

Výzkum, jehož výsledky vyšly v posledním čísle časopisu Science, je založen na tzv. světelné ozvěně. Přestože záblesk z výbuchu již Zemi dávno minul, většina světla i neviditelného záření stále putuje vesmírem. Pokud se mu do cesty postaví překážka, která paprsky nasměruje k Zemi, uvidíme stejný jev jako při premiéře před třemi stoletími.

Vhodným „zrcadlem“ se stala mračna mezihvězdného prachu. Spektrum z takto odraženého světla prozradilo vědcům vedeným Oliverem Krausem z Institutu Maxe Plancka v Heidelbergu, že předchůdce Cassiopeie A byla vzácná supernova typu IIb. Šlo o červeného veleobra, kterého minimálně po část doby jeho existence doprovázel ještě další hvězdný společník. Když červený gigant vyčerpal zásoby vodíku z vnějších vrstev, došlo ke zhroucení jeho heliového jádra a z obra zbyla jen drobná, i když velmi hmotná, neutronová hvězda.

„To, že jsme byli schopni určit, o jaký typ supernovy šlo, je nejdůležitějším vědeckým přínosem naší práce,“ říká Oliver Krause. Na místě je totiž připomenout, že světelnou ozvěnu supernovy astronomové již několikrát pozorovali. V principu by šlo rekonstruovat průběh každé události, ovšem jen výbuchy nov a supernov poskytnou tak intenzivní záření, že jeho charakter nezanikne v okolním šumu.

***

Princip světelné ozvěny

Cestu světelných paprsků, které vyprodukovala gigantická exploze supernovy, může k Zemi nasměrovat mezihvězdný prach. Pokud je pozemský pozorovatel v jednom ohnisku pomyslné elipsy a zbytky hvězdy v druhém, odrazí oblaky prachu „na povrchu“ paprsky z výbuchu tak, že k Zemi doputují ve srovnání s prvotním zábleskem se zpožděním v řádu stovek let. Pokud by celý jev sledoval pozorovatel „z boku“, viděl by paprsek jako lomený oblouk.

Autor:

Vyhrajte rodinné vstupné do BRuNO family parku
Vyhrajte rodinné vstupné do BRuNO family parku

Jestliže vás trápí proměnlivé jarní počasí, máme pro vás tip, kam vyrazit, když počasí zrovna nepřeje. BRuNO Family Park v Brně se postará o zábavu...