To, co na první pohled může vypadat jako chystané natáčení filmu z lékařského prostředí, bylo ve skutečnosti přípravou na dosud nejviditelnější protest doktorů proti pracovním podmínkám v českých nemocnicích. Díky své organizaci se může stát návodem pro podobné nátlakové akce.
Na rozdíl od minulých podobných protestů tentokrát doktoři svěřili režii akce do rukou komunikační agentury. „Na alarmující podmínky práce lékařů v nemocnicích upozorňujeme již delší dobu. Vroce 2007 jsme například zorganizovali akci Unavený lékař, která však vyšuměla. Vzali jsme si proto poučení, že pokud chceme být úspěšní, nesmíme zanedbat žádný detail,“ popisuje hlavní „organizátor“ současného protestu lékařů Martin Engel, šéf Lékařského odborového klubu.
Hlavní požadavek, se kterým se odborářský klub lékařů obrátil na komunikační společnost Ewing Public Relations, byl, aby se k protestní akci „Děkujeme, odcházíme“ připojilo co nejvíce lékařů. „Zadání bylo zaměřit kampaň dovnitř a získat co největší podporu mezi lékaři. Nespokojených byly tisíce doktorů, kteří potřebovali nějaký impulz. Sami od sebe by se k takové formě protestu asi nerozhodli,“ vzpomíná na zrod protestu spoluorganizátor z Ewing PR Jiří Hrabovský. Organizátoři protestu vsadili na přímý kontakt s lékaři. Rozhodli se proto za nimi vyrazit do nemocnic ve speciálně přebarveném sanitním voze Škoda 1203. „Sanitu jsme si půjčili od filmařské produkce, která ji používá pro natáčení z retro časů,“ řekl Hrabovský. Tento vůz využívali v 80. letech minulého století k přepravě pacientů nejen lékaři, ale k přepravě zemřelých také pohřební služba. K přilákání větší pozornosti veřejnosti se organizátoři protestu rozhodli přebarvit polovinu vozidla na sanitu, a polovinu na pohřební vůz. Na karoserii dominuje nápis „Náš exodus ... váš exitus?“, neboli „náš odchod ...vaše smrt?“. Právě to vzbudilo ve veřejnosti i v lékařské komunitě největší rozruch. Spojovat protest se smrtí pacientů připadlo některým jako neetické.
Hrabovský však tento nápad brání. „Slovo Exitus je nadsázka... Kdybychom nepoužili něco takového, ani pes by po tom neštěkl. Nutnost bylo zvolit něco, co vzbudí pozornost,“ vysvětlil Hrabovský. Engel zdůraznil význam otazníku za nápisem Exitus. „Je tam záměrně, jedná se o nadsázku,“ zdůraznil Engel. Od Zemáka k Dr.ncáku Strategie objíždět jednotlivá místa vzešla z předvolebních kampaní politických stran. V roce 1998 „zabodoval“ někdejší sociálnědemokratický lídr Miloš Zeman road show po českých městech, ke které využil obstarožní autobus Karosa. Ten vešel ve známost jako Zemák a socialisté ho využili i ve volebních kampaních v roce 2006 a také v loňském roce. Představitelé strany TOP 09 zase loni zavítali za voliči do několika měst ve speciálním vlaku. Speciální sanitní vůz, přezdívaný Dr.ncák, navštívil během třinácti týdnů přes 60 nemocnic. „V každé nemocnici byl koordinátor LOK a ten dával signál, jestli stojí za to tam jezdit, a jestli lidé mají zájem naslouchat. Jezdili jsme tam, kde jsme cítili potenciál,“ řekl Hrabovský. Přesto se speciální sanita do areálů všech nemocnic, kam zamířila, nakonec nedostala. Například v Přerově ji ochranka do areálu nemocnice nevpustila.
Součástí posádky neobvyklé sanitky byl i zástupce doktorů. Lékařský odborový klub nominoval tři lékaře, kteří následně podstoupili speciální mediální trénink. „Dostali jsme přednášku o tom, co čekat od médií,“ popisuje nejvýraznější člen posádky, internista Pavel Vávra z nemocnice v Novém Městě na Moravě. „Pak jsme trénovali krátký rozhovor před kamerou. Následně nám ho přehráli a upozornili nás na chyby, které jsme udělali, a natočili jsme ho znovu.“
Pokračování na straně 15
Dokončení ze strany 14
Vybraná trojice lékařů-agitátorů byla připravována na práci ve stresu. „Vsadili jsme proto na lidi, kteří něco vydrží, kteří se v živých televizních debatách pod tlakem nesesypou,“ řekl Hrabovský. Vávra přiznal, že mediální trénink byl nezbytný. „Jsem obyčejnej kluk. Představa, že budu vystaven mediálním útokům, ve mně vzbuzovala neblahé pocity,“ řekl Vávra Lidovým novinám. Léčba šokem K posílení protestní akce zvolili organizátoři naléhavé argumenty. V médiích například líčili, jakým nástrahám mohou být vystaveni pacienti v případě, že lékaři nemocnice opustí. „Tvrzení, že budou převážet lidi z jednotek intenzivní péče do jiných nemocnic a že pacienti mohou po cestě umřít, bylo pro lidi neopominutelné. Jednalo se o profesionálně řízenou komunikaci, která měla za cíl šokovat, vybudit diskusi,“ upozornil Pavel Brabec, prezident Asociace reklamních agentur a marketingové komunikace. Sázka na profesionální agenturu se podle Brabce lékařům vyplatila.
„Díky PR agentuře byli dlouho o krok napřed. Měli připravenou strategii a stát musel pouze reagovat,“ řekl Brabec. Hrabovský připustil, že zpočátku se vyvíjela kampaň podle not organizátorů. „Na počátku jsme měli velkou převahu. Mediální skóre bylo 9:1 nebo 8:2 pro nás. Od ledna ale došlo k protiofenzivě státu a skóre se začalo pomalu srovnávat,“ řekl Hrabovský.
Jan Růžička, ředitel kabinetu ministra zdravotnictví Leoše Hegera, připustil, že razantní profesionálně vedená kampaň ministerstvo loni na podzim zaskočila. „Na rozdíl od lékařů jsme na reakci na kampaň Lékařského odborového klubu nenajímali agentury a veškerou komunikaci jsme zajišťovali v podstatě ve třech lidech, tedy já, mluvčí ministerstva a pan ministr,“ řekl Růžička. „Celý podzim jsme spoléhali na to, že odboráře udoláme silou argumentů a zdravého rozumu.“
Růžička připustil, že tlak ze strany komunikační agentury přiměl mnohé protestující lékaře vytrvat v protestech a nestáhnout své výpovědi. „Kdyby lékaři vyjednávali sami za sebe, bez agentury v zádech, dokázali bychom se s nimi rychleji domluvit,“ uvedl Růžička. Právě vytrvalost je přitom podle Hrabovského jedním z klíčových předpokladů pro úspěch protestní kampaně. „Nestačí někde něco vylít, něco vysypat, vystřelit jednu rachejtli... toho si nikdo ani nevšimne. Lékaři takových výstřelů vyslali nepočítaně, a nikam to nevedlo. Proto bylo nutné přejít na dlouhodobě plánovanou konzistentní kampaň,“ vysvětlil Hrabovský. Zdůraznil, že protahování kampaně nezvýší provizi, kterou Lékařský odborový klub zaplatí komunikační agentuře. „Naše odměna nemůže záviset na tom, kolik vyjde článků nebo kolik odejde lékařů. Bude záležet i na dosažení cíle. Úspěchem kampaně nebude, když x lékařů odejde, ale když se zlepší pracovní podmínky v nemocnicích a dojde k reformě zdravotnictví,“ řekl Hrabovský. Podle různých odhadů by se cena kampaně mohla pohybovat v rozmezí 3 až 5 milionů korun.
Protest lékařů by mohl inspirovat i jiné skupiny k najímání komunikačních agentur pro nátlakové akce. Šéf odborové centrály Jaroslav Zavadil ale tvrdí, že ostatní odboráři zatím o ničem takovém neuvažují.
***
Součástí posádky neobvyklé sanitky byl i zástupce doktorů. Lékařský odborový klub nominoval tři lékaře, kteří následně podstoupili speciální mediální trénink.
TOMÁŠ HALÍK duchovní, univerzitní profesor Situace ve zdravotnictví je alarmující a chápu lékaře, kteří na ni chtějí upozornit. Pokud by nezůstalo u gesta a odcházeli by „za lepším“, bez vědomí odpovědnosti za pacienty, pak s tím souhlasit nelze.
JIŘINA ŠIKLOVÁ socioložka, publicistka Kampaň lékařů nepovažuji za vhodnou. Ale chápu, že chtějí touto formou donutit politiky k řešení svých otázek. Měl by se jim nabídnout kompromis, aby mohli ustoupit i vyhrát zároveň.
JOSEF PLESKOT architekt Lékaři spíše v právu nejsou, ale to nic nemění na tom, že jde o profesi, která by měla být dobře ohodnocena. Nyní však jde o to, aby v dohledné době tomu tak opravdu mohlo být. S formou jejich protestu nesouhlasím.
JAROSLAV HUTKA hudebník Ministerstvo zdravotnictví je tradičně nesolidní partner. Doktoři bojují způsobem, který má zaručit jasnější výsledky. Teď se ukáže, kdo je tento ministr a co je tato vláda zač.
TOMÁŠ SOKOL bývalý ministr, advokát Pokud podali výpověď ti, kteří nemají jinou práci, je to velmi rizikový způsob prosazování nejspíš důvodných mzdových požadavků. Požadavek na zvýšení platu lékařů považuji za adekvátní náročnosti jejich práce.
PETR ŽALUDA generální ředitel ČD Situaci ve zdravotnictví sleduji jako každý občan potřebující občas lékaře. Podle mne jsou lékaři ve stejném právu jako učitelé či policisté. A kampaň? Preferuji spíše cestu diskuse a kompromisu.
RADIM JANČURA podnikatel Pokud si lékaři chtějí polepšit, měl by to říci trh. Jestli skutečně část z nich odejde, mohlo by jim to pomoci, jejich hodnota na trhu vzroste.
HELENA TŘEŠTÍKOVÁ režisérka Štve mě, že lékaři mají malé platy, zvlášť když denně čteme v novinách o předražených zakázkách a plýtvání státními prostředky. Mám trochu problém s heslem „Náš exodus – váš exitus“. Lékaři přece složili přísahu.
RADIM UZEL sexuolog Z několika desítek ministrů zdravotnictví se mi zdá ten nynější nejschopnější, protože je ochoten k reformám. Jsem proto přesvědčen o tom, že i ten hrozící hromadný lékařský exodus organizačně zvládne.
MIROSLAV ŠEVČÍK ekonom Vynikající lékaři si zaslouží lepší ohodnocení, ale jak je vidět, právě ti tuto formu protestu nezvolili. S protesty nesouhlasím a myslím, že ani většina lékařů. Celou problematiku ještě více zpolitizovaly.
Lexikon českého zdravotnictví
Atestace: Proces, který dělá z českých doktorů otroky. Lékaři musí absolvovat minimálně pětileté (ale i sedmileté) kolečko a měsíce tráví na nejrůznějších odděleních, která často nesouvisejí s jejich budoucí specializací. V zemích EU je tento systém unikátním nesmyslem.
Plat: Po šesti letech studia na vysoké škole a šesti letech praxe (a složení atestace) činí hrubý plat lékaře 24 710 korun. Po 15 letech praxe se plat tomuto lékaři zvýší na 27 620 korun a výš se již nedostane. Jediný způsob, jak si lékař může legálně zvýšit plat, je sloužit přesčasy. Od těchto tarifů, vztahujících se na státní nemocnice, se často odvíjí i tabulky v soukromých a krajských zařízeních.
Služby: Nízký základní plat nutí lékaře, kteří mohou, aby si brali co největší množství služeb. Když přepočteme odsloužené hodiny na osmihodinové pracovní dny, zjistíme, že místo obvyklých 20 dnů v měsíci tráví v práci 33 až 40 dní. Díky tomu ti, kteří mohou sloužit (netýká se to všech lékařů), berou okolo 40 tisíc korun hrubého měsíčně.
Korupce: Řada českých lékařů bere úplatky, a to včetně těch, kteří pracují ve špičkových nemocnicích. Zvláště křiklavé případy se objevují v oborech gynekologie a porodnictví, ortopedie, ale také onkochirurgie. Ceník: operace nádoru v mozku na vybraném pracovišti 100 až 150 tisíc korun; porod na proslulé pražské klinice za asistence lékaře: 30 až 50 tisíc korun; kloubní náhrada a přednostní operace 60 až 80 tisíc korun.
Odpovědnost: Lékaři řady profesí žijí jednou nohou ve vězení. V řadě specializací (namátkou chirurg, anesteziolog, porodník) pracují pod trvalým tlakem a nesmějí udělat ani jednu malou chybu. Pokud ji udělají, pocítí to nejen pacient, ale i samotný lékař. Počet žalob na nemocnice a lékaře – odůvodněných i šikanózních – každým rokem roste. Zdarma: Bezplatná zdravotní péče a nemožnost legálně si připlatit za lepší léčbu či za výběr nemocnice vede nejen ke korupci, ale i k rozsáhlému zneužívání péče ze strany pacientů. Problém nevyřešily ani diskutované poplatky. Například v Rakousku se výše poplatku odvíjí od příjmu člověka. Nemocnice navíc často výnosy z poplatků místo na platy lékařů a sester používají na investice.
Výdaje: Lékaři z pražského kardiocentra v Motole provedli studii, která dokázala, že jejich nemocnice platí za zdravotní materiál dvakrát více než srovnatelná německá. Na platy lékařů a sester Němci dávají 70 % výdajů, Motol 40 %. Podobné mrhání je běžné i v jiných odděleních a nemocnicích.
Nemocnice: V Česku připadá více než pět nemocničních lůžek na tisíc obyvatel, tolik nemá kromě Německa a Rakouska žádná srovnatelná země v EU. Obrovské náklady na udržení sítě nemocnic v malých městech a kvůli malému počtu výkonů i často nezkušený personál zbytečně zatěžují systém i ohrožují pacienty.
