Ministři zahraničí Ruska a USA Sergej Lavrov a Hillary Clintonová oznámili, že nová dohoda o jaderném odzbrojení je v cílové rovince. Tam ale byla už v prosinci.
MOSKVA/PRAHA Mnozí Poláci a někteří Češi to cítili jako zradu, když loni americký prezident Barack Obama ohlásil, že plány na výstavbu protiraketové obrany ve střední Evropě končí. Moskva, která nad štítem projevovala hlasitou nelibost, Obamu pochválila. A krátce nato se prezidenti Obama a Medveděv dohodli, že podepíší novou dohodu o omezení jaderných zbraní. Do konce roku.
Je březen nového roku, dohoda podepsána není. A větu ze včerejší moskevské tiskové konference šéfů diplomacií Hillary Clintonové a Sergeje Lavrova, že jednání „jsou v cílové rovince“, už slyšeli novináři v různých obměnách od prosince mockrát.
Hlavním problémem, který završení jednání brání, je „překvapivě“ protiraketová obrana. „Zatímco v ostatních otázkách jsou obě strany blízko kompromisu, ruští vyjednavači jsou tlačeni mocenskými a vojenskými kruhy k tomu, aby v nové dohodě bylo vzájemně podmíněno snížení počtu jaderných raket a protiraketová obrana,“ uvedl pro ruskou stanici Radio Svoboda Travis Sharp z washingtonského Centra pro americkou bezpečnost. „Je možné, že v závěrečné dohodě bude nějaký odkaz na spojitost mezi protiraketovou obranou a jadernými zbraněmi,“ říká Sharp, ale současně dodává: „Vylučuji ale, že by to nějak omezovalo americké plány na výstavbu protiraketové obrany.“ Jenže to je přesně to, co Rusové nechtějí a bez čeho odmítají dohodu podepsat. „Neznepokojujte se. Taková vazba tam bude a bude právně závazná, takže problém nevznikne,“ uklidňoval Lavrov šéfa ruské Dumy Borise Gryzlova. Ten prohlásil, že bez tohoto závazku Duma smlouvu neratifikuje. Ruský list Nezavisimaja Gazeta v této souvislosti uvádí, že v Moskvě vědí, že nový protiraketový systém, plánovaný Obamou, Rusko neohrožuje. „Ti, co dnes dávají USA tuto podmínku, se obávají, že po ratifikaci smlouvy by se Washington mohl vrátit k původním plánům na základnu v Polsku (a radar v Česku, pozn. red.),“ uvádí ruský deník.
Obama se zase musí obávat toho, že kdyby Rusům ustoupil příliš, mohlo by se mu lehce stát, že naopak ratifikace dohody neprojde ve Washingtonu, kde by ji mohli zablokovat republikánští senátoři.
Hlavní důvod, proč dohoda není hotová ani tři měsíce po termínu a tři týdny před Obamou organizovaným celosvětovým summitem o jaderném odzbrojení, je ale podle amerického listu The Washington Post v něčem jiném. „Rozhovory o nové dohodě o jaderném odzbrojení také ukazují, že obě strany stále vůči sobě chovají nedůvěru.“ Vstřícná Amerika, stejné Rusko Washington a šéfka americké diplomacie osobně přitom rozhodně nešetří vstřícnými gesty. Před časem dokonce Clintonová připustila, že by si dokázala představit Rusko jako členský stát NATO. Současně ale dodala, že si není jistá, zda si to dokáží představit sami Rusové.
Výsledky této „přátelské politiky“ jsou ale zatím chabé. Kromě umožnění přeletů se zásobami do Afghánistánu téměř nic. Rusko odmítá podpořit další tvrdé sankce vůči Íránu, atakuje Gruzii, protestuje hlasitě proti účasti Rumunska a Bulharska na novém protiraketovém štítu.
Dohoda o snížení stavů jaderných zbraní je nutná, aby měli Obama a Clintonová alespoň něco v ruce a mohli říct, že vstřícná politika vůči Rusku je vůbec k něčemu.
***
Spolupráce Co je ve hře? Nová rusko-americká smlouva by měla snížit počet jaderných zbraní na 500 až 1000 kusů. USA usilují o to, aby Rusové podpořili sankce vůči Íránu v OSN. Země spolupracují i při hledání mírového řešení vztahů mezi Izraelem a Palestinci.
