OSTRAVA Na místě, kde rostlo slavné nošovické zelí, se začínají vyrábět automobily. Někdejší pole pod Beskydy se mění v golfová hřiště a obytné zóny. Zemědělská výroba na severu Moravy doplácí na rozmach průmyslu i na zájem lidí bydlet za hranicemi měst.
Jen za poslední čtyři roky v Moravskoslezském kraji nenávratně zmizelo téměř osm tisíc hektarů zemědělské půdy, donedávna často hlavního zdroje obživy lidí. „V kraji je kritická situace v chovu prasat, v útlumu jsou plochy cukrovky,“ řekl předseda Regionální agrární komory Ostravsko František Mariánek. Nové továrny, hypermarkety, obchodní centra či byty přitom často zabírají tu nejúrodnější půdu v regionu. Krajským politikům Mariánek vytýká to, že věnují malou pozornost zemědělství. „Spíše se zajímají o průmysl, ať už o hornictví, hutnictví nebo automobilový průmysl,“ prohlásil.
Hejtman Evžen Tošenovský (ODS) považuje výtku za neopodstatněnou. „Možná se to týká jiných více zemědělských krajů. Mám pocit, že více ,trápíme‘ průmysl tlakem na snižování zátěže a zvyšování investic do technologií,“ reagoval hejtman.
Informace statistiků ale hovoří jasně: ještě v roce 2004 v kraji bylo více než 284 tisíc hektarů zemědělské půdy, vloni už jen necelých 277 000 hektarů. Jen nepatrnou část zabralo zalesňování, zbytek patří právě nové výstavbě.
Při záboru zemědělské půdy mají hlavní slovo radnice. A ty rozhodují často tak, aby to bylo pro obce výhodné. Například ve Frýdlantu nad Ostravicí přeměňují nevyužívané zemědělské plochy na stavební pozemky. „Nikdo to nechce obdělávat. Boom z 90. let, kdy si lidé vzali pozemky zpátky a hospodařili na nich, skončil. Další generace s tím pracovat nechtějí. Pokud ani nebudou dotace vyrovnávací, tak v horské oblasti, kromě nějakého extenzivního chovu, se nic nedá dělat. Ty pozemky musíme nějak zužitkovat,“ tvrdí místostarosta Bohumil Dolanský (KDU-ČSL). A právě obytné a rekreační prostory jsou tím, o co mají lidé zájem. Ve zlatém podbeskydském trojúhelníku mezi Frýdlantem, Čeladnou a Ostravicí roste zájem o ně do závratných výšek, většina novostaveb je prodána ještě v době, kdy rostou.
Stejný zájem je také o stavby rekreačního zázemí – například golfová hřiště, jichž na severu Moravy vzniká hned několik, zabírají i desítky hektarů. Původně to byly louky, pastviny či pole, jen z malé části například lesy.
Ekoaktivisté ale z tak překotných změn nadšeni nejsou. Upozorňují, že bouřlivý rozvoj se děje na úkor volné přírody, zatímco ve velkých městech zůstávají nevyužité staré tovární areály. Ty však podle stanovisek například Hnutí Duha nejsou pro investory tak přitažlivé – často s sebou nesou starou ekologickou zátěž v podobě podloží nasáklých chemikáliemi. Také úpravy takových zastavěných pozemků pro konkrétní účel bývají výrazně dražší než stavby na volných prostranstvích. Ekologové alespoň v deklaraci uzavřené u příležitosti stavby nošovického závodu automobilky Hyundai dosáhli toho, aby se stát zavázal nepodporovat další podobné průmyslové zóny. Na severu Moravy je totiž řada míst, která průmysl či těžba uhlí zasáhly značně negativně a nyní čekají na revitalizaci. Týká se to například uzavřených šachet či opuštěných továrních areálů. Velkou část z nich pro podnikání na své náklady upravuje stát.
V celém Česku ročně podle agrárníka Mariánka ubývají více než čtyři tisíce hektarů zemědělské půdy. „Během pěti let to představuje velikost menšího okresu. Za deset až 15 let nám bude každý metr zastavěné zemědělské půdy chybět,“ předpokládá. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba připomněl, že se úbytek zemědělské půdy negativně odráží také na výrobě masa, například vepřového již musí Česká republika přibližně polovinu dovážet. Konkrétně na severní Moravě přitom v chovu zvířat stoupající trend vykazují pouze statistické kolonky věnované chovu ovcí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
