Jiří Paroubek zahajuje kampaň, ve které může nejvíc poškodit sám sebe
Je to jen výkyv, přesvědčuje sebe i veřejnost předseda ČSSD o klesajících preferencích své strany. Dost možná má pravdu, jenže co dva měsíce a fous před volbami může politickou stranu znejistit více než rozkolísání preferencí? Desetitýdenní volební kampaň zahájil Jiří Paroubek už včera tím, že oznámil občanům, jak se bude jmenovat jeho dcera. Vzhledem k tomu, že tuto informaci dokonce inzeroval na titulní stránce deníku Právo, nelze to chápat jinak než jako marketingový tah. Předseda hodlá politicky využít i narození potomka. Ke zlepšení preferencí a obrácení trendu se bude hodit cokoli, včetně rodinného života předsedova.
Vyhrát o málo je k ničemu Jiřímu Paroubkovi jde v těchhle volbách o všechno, nejenže je musí vyhrát, aby udržel postavení nezpochybnitelného lídra, on musí vyhrát hlavně ve svém obvodě. V ústeckém kraji v roce 2006 po nákladné, až monstrózní kampani porazil konkurenta Gandaloviče o desetiny procenta – a to Jiří Paroubek kandidoval jako předseda vlády.
Letos to bude mnohem obtížnější. Místně populární stranický konkurent Foldyna se netají tím, že hodlá předsedu porazit, a zdá se, že se mu to může povést. Řada severočeských tradičních sociálních demokratů má totiž na předsedu vztek za to, jak s nimi zacházel, když si chtěl přivést do kraje z Prahy herečku Brožovou.
V kroužkování by se tentokrát Jiřímu Paroubkovi nemuselo dařit tak jako v minulých volbách, kdy byl krajským vítězem v preferencích.
Jak by vypadal předseda, byť třeba vítězné strany, kterého porazil outsider Foldyna, jehož před tím předsedovi věrní politicky šikanovali?Ostatní kraje, kromě Středočeského, též nevykazují absolutní poslušnost. Reptání zní především z jižní Moravy, kde je sice nejhlasitějším kritikem brněnský primátor Roman Onderka, ale nejsilnějším konkurentem pro předsedu je zatím nijak hlasitě nerebelující Bohuslav Sobotka.
Jeho loajalita je však podmíněná; o síle, která se za ním skrývá, vypovídá i to, že právě jeho si vybral levicový deník Právo jako favorita na příštího předsedu sociální demokracie a jen jemu nepokrytě pomáhá, zatímco předsedu strany nijak nešetří.
Těsné vítězství, které by kopírovalo výsledky několika předchozích sněmovních voleb a které pravidelně vytváří situaci s vládní většinou jednoho hlasu, je pro Jiřího Paroubka velmi rizikové i kvůli Olze Zubové. Tato nestranická kandidátka na pravděpodobně zvolitelné pozici plní pokyny svého chlebodárce Jaromíra Soukupa. O tom, jak Soukup umí využít křehkou vládní většinu, se přesvědčila Strana zelených. Převaha jediného či dvou hlasů by Paroubka téměř jistě uvrhla do rukou vyděračů stejně jako zkrachovalou vládu Topolánkovu. Což je opět faktor podrývající šéfovskou autoritu. Existují samozřejmě i faktory podporující vítězství ČSSD. Jedním z nejvýraznějších je Topolánek a jeho ODS. Můžeme-li vyčítat sociálním demokratům programovou prázdnotu, musíme v případě občanských demokratů mluvit přímo o vakuu. Spoléhá-li modrá strana pouze na marketing a kampaň, v níž byla v předchozích volbách vždy horší než ČSSD, nemusí mít Jiří Paroubek zas až takový strach o vítězství. Propad preferencí ČSSD se odehrál za absence Mirka Topolánka v médiích, z čehož lze bezpracně odvodit, že se ČSSD potopila sama. A z kritických hlasů znějících z Lidového domu jednoznačně vyplývá, že vědí, co způsobilo klesající popularitu: chování Jiřího Paroubka.
„Jaký je to chudák...“ Mírumilovná šéfovská odezva na Vyšehradskou výzvu je reakcí na pád preferencí. Až trochu pookřejí a předsedovi se vrátí sebevědomí, bude zas častovat nesouhlasné názory otázkou, z jakého hrobu dotyčný vylezl, či na mítinku nevítané lidi oslovovat: „Ty seš chudák, viď... Rádoby slušný chlapec v kravatě, a jaký je to chudák.“ To možná platí na militanty z předsedovy judistické ochranky, neagresivní voliče takový styl jen odpuzuje.
Razance, s jakou se Jiří Paroubek vrací z dovolené, nedává místo pochybám; do kampaně jde naplno, slibuje nepočítaně mítinků. Situace nutí stranického vůdce tlačit na pilu, což může vyvolat v určitém okamžiku velice negativní reakci voličstva. Jiří Paroubek opět sází na průzkumy, když si slibuje od nově angažované agentury Gallup, že mu v pravý čas řekne, že má přibrzdit. Šance na „pořádné“ vítězství ČSSD existuje, jenže to by předseda musel být uvolněnější, než si může dovolit.
Razance, s jakou se Paroubek vrací z dovolené, nedává místo pochybám, do kampaně jde naplno. Tlačí na pilu, což může vyvolat negativní reakci voličstva.
O autorovi| Martin Zvěřina, e-mail: martin.zverina@lidovky.cz komentátor LN
