V televizi jsem slyšel zprávu, že ČLR nám poslala králičí maso obsahující jedovatou dávku Hg. A to je každou chvíli něco. Nedávno jedovaté hračky.
Odborníci nebudou s tím, co tu píšu, souhlasit. Ale pravda odborníků někdy odporuje pravdě celého okolí. Například králíky není třeba k nám dovážet, můžeme si je vypěstovat sami, stačí projevit před chovateli obchodní zájem. Tak se k nám nemá dovážet ani vepřové maso z Německa, vejce z Polska, víno z Kalifornie, lámavé sirky Solo z nějaké Indie nebo zmrzlina ze středního Izraele. Všeho můžeme mít dost: je to otázka rozumu a odpovědnosti za všecko okolo toho zboží. Nepotřebujeme to kupovat: za žádnou cenu! Neboť ta cena je veliká: ladem ležící pole, rozpadající se textilní fabriky, vychládající sklárny… A nezaměstnanost. Chřadne i výroba hraček! Po obnovení demokracie chopil se u nás svobody trh. Svobodný trh – to je dogma demokratického náboženství. Přitom trh využívá své nedotknutelnosti k diktatuře nad námi! Špatným, zkaženým obchodníkům je nade vše jejich zisk. Je to ono pohanské zlaté tele, před nímž my se máme klanět. My potřebujeme jen toto: zboží, výrobky, práci; a obchodníky, kteří nám dovezou, co tu není nebo co neumíme. Je otázka, jací lidé ti obchodníci jsou. Oni necítí odpovědnost za přírodu, za poměry ve společnosti? Oni, jak se ukazuje, udělají cokoliv, co jim zákon přímo nezakazuje, když na tom mohou vydělat. Oni už vyhubili naše brambory a cukrovou řepu. A člověk aby se zvlášť ptal, když chce českou košili. To je úchylná hlava, která z Německa kupuje mléko na výrobu jihočeského sýra jen proto, že je lacinější! Toto jednání samo je horší než rozdíl v ceně mléka! A zajímavé je, že tohoto si nikdo z politiků nevšímá. Vláda i parlament leží před tím teletem. Vím, co proti tomu řeknete vy, prodejní zákazníci: že na trhu platí nižší cena. Naše výrobky by byly dražší. Ať jsou, vy chudáci! Uvažte ale, že ta vyšší cena je zároveň na jiném místě mzdou někoho jiného, kdo tu práci dostal. Uvažte, že vy sami se za nižší cenu někomu prodáváte, až skončíte u Číňanů! Možná, že by nějací ekonomové dokázali načrtnout systém, který by tyto položky uvedl do nějakého přijatelného poměru: i když bychom třeba žili skromněji.
A ještě jedna námitka tu bude: že jsme členy Evropské unie. Ovšem: to tele vládne celé Evropě! Tu by bylo správné vzepřít se: předvádět myšlenku, že každá země má si takto vyrobit a vypěstovat, co může: být pokud možno soběstačná. Vždyť všichni si stěžujeme na ten příšerný transport všeho sem a tam, na zplodiny a odpadky, na to, jak se kazí půda, voda i atmosféra.
Ale za toto má odpovídat Akademie a vláda, ne já!
